Doba čtení:2 m, 24 s
Oproti říjnu 2019 podražila elektrická energie v Česku podle údajů serveru ember-energy.org o 130 procent. Cena elektřiny přitom znamená mnohem větší problém než jen vyšší faktury pro domácnosti a z toho plynoucí sníženou životní úroveň. Jde o zásadní ekonomicko-strategické téma, napsal na serveru lidovky.cz ekonom Pavel Kohout.
„Ceny energií rozhodují o konkurenceschopnosti průmyslu. Mimo jiné jde o obranný průmysl a obranyschopnost země vůbec,“ napsal Kohout, podle nějž je energetika superstrategické odvětví a například Čína to dobře ví. A proto mimo jiné mohutně staví elektrárny všeho druhu včetně uhelných.
Podle zprávy agentury Reuters vzrostla čínská produkce elektřiny z tepelných elektráren v září 2024 o 8,9 procenta oproti roku 2023. Během prvních devíti měsíců vzrostla výroba z tepelných zdrojů o 1,9 procenta oproti předchozímu roku, zatímco celková výroba elektřiny vzrostla o 5,4 % oproti předchozímu roku.
„Čína v tom není sama. Světová spotřeba elektřiny roste rychleji, než jaký růst produkce mohou zajistit obnovitelné zdroje. Poptávka po elektřině prudce roste všude, svět směřuje k všestranné elektrifikaci. Z benzinových aut se přechází na elektromobily, z plynových kotlů na tepelná čerpadla a tak dále. Má to však háček. Protože poptávka po energii roste rychleji, než ji mohou obnovitelné zdroje dodat, svět se obrací k osvědčenému zdroji: uhlí. Mezinárodní energetická agentura nedávno zveřejnila svůj každoroční Světový energetický výhled: Výhled pro uhlí byl revidován směrem nahoru zejména pro nadcházející desetiletí, a to především v důsledku aktualizovaných odhadů poptávky po elektřině, zejména z Číny a Indie,“ napsal Kohout.
Spotřeba uhlí v roce 2030 se nyní odhaduje na úrovni o šest procent vyšší než v roce 2023. Je to ekvivalent spotřeby Japonska, čtvrtého největšího spalovatele uhlí na světě. Větrná a solární energie se nadále rozšiřují rychleji, než se čekalo. Nicméně v globálním měřítku pochází více než třetina této elektřiny ze spalování uhlí. V Číně je to až 60 procent, v Indii téměř 75 procent. Uhlí má navíc další výhodu: spolehlivost. Kromě uhlí mohou nepřetržitě dodávat elektřinu pouze jaderné elektrárny a plynové elektrárny.
„V této situaci Evropa plánuje postupné odstavení všech uhelných elektráren. Světové klima tím sice nezměníme ani o setinu stupně, ale plán je plán. Česká republika se pravděpodobně stane závislou na dovozu elektřiny ze zahraničí již záhy po roce 2025. Z analýzy přenosové společnosti ČEPS dále vyplývá, že energetická soustava může mít i navzdory dovozu problémy s dostatkem zdrojů. Do roku 2035 bude nutné dobudovat zdroje s výkonem až 1,9 gigawattu,“ upozornil Kohout, podle nějž je otázkou, zda se Evropa vybírat vodu z tekoucí lodi lžičkou anebo jde spíše o novou inscenaci Dona Quijota v moderních reáliích? „Tak nebo onak, Pekingu musí evropské snahy o dekarbonizaci připadat neodolatelně komické,“ uzavřel ekonom.