Doba čtení:3 m, 35 s
Před rokem ČEPS ve své zprávě MAF CZ 2022 nastínil čtyři možné scénáře české elektroenergetiky. V té letošní se, nejspíš pod politickým tlakem, omezila jen na dvě varianty: na tzv. Respondentní a Progresivní. Přeloženo do člověčího jazyka: na zelenou a ještě zelenější variantu, napsal pro Seznam Medium tiskový mluvčí think-tanku Realistická energetika a ekologie Milan Smutný.
„Podle „konzervativní“ varianty máme mít v solárních elektrárnách v roce 2030 instalovaný výkon „jen“ 10,7 GW (dnes asi 3,8 GW), v té pokrokové dokonce 12,5 GW. Výroba elektřiny z uhlí má být omezeno v první variantě na minimum, v druhé skončit úplně. V prosinci 2023 se dle ERÚ uhelné elektrárny podílely na čisté spotřebě elektřiny v české ekonomice ze 46 %, soláry z 0,53 %. ERÚ tehdy změřila výkon FVE na 2,15 GW. Když uhlí skončí, pětinásobně větší kapacita elektřiny ze solárů podle této extrapolace v roce 2030 vyprodukuje 2,6 % elektřiny, k tomu pětinásobek současných větrných zdrojů asi 6-7 % elektřiny. Ano, počítáte správně. Po „díře“ za uhlím zůstane asi 36 % produkce elektřiny,“ upozornil Smutný s tím, že když ČEPS očividně dostál zadání opřít elektroenergetiku Česka o solární a větrné zdroje, musel tu obrovskou díru po uhlí nějak zalátat.
„A to ničím jiným než dovozem elektřiny, přičemž ČEPS se zaštítil zřejmě zase přehnaně optimistickými zprávami dalších správců sítě v EU. Horší varianta by totiž musela znamenat obrovský pokles spotřeby, což s kolapsem zvláště energeticky náročného průmyslu není až tak od věci. Česko, donedávna exportér elektřiny s ročním průměrným výnosem 20 miliard korun, už v roce 2027 bude těžce závislé na dovozu této komodity, která je podmínkou fungování naší moderní civilizace,“ napsal Smutný, podle nějž je předpokládaný objem dovozu elektřiny hazardem.
„Kolik ten dovoz bude činit? Ještě loni ČEPS psal, že 10% podíl na spotřebě je maximum. Pro rok 2030 nyní Respondentní scénář předpokládá netto spotřebu elektřiny 69,5 TWh (ale včetně ztrát v síti kolem 7 %) a dovoz 11 217 GWh. Při progresívním scénáři bude netto spotřeba včetně ztrát v síti 74,2 TWh a dovoz elektřiny již 14 992 GWh. To je nutnost krytí dovozem asi 22 % čisté spotřeby elektřiny země. Ovšem zase v souhrnném celoročním čísle, nikoli v očekávané koncentraci na zimní období, kdy podíl dovozu může být klidně třetinový,“ upozornil odborník.
Smutný zároveň uvedl, že odborníci z ČEPS, navzdory politickému tlaku, aby zelené atributy české přenosové soustavy v celkovém součtu fungovaly, neopomněli varovat před riziky.
„ČEPS upozorňuje, že se německé vládě nemusí podařit přechod z uhlí na velkou kapacitu nových plynových elektráren umožňujících později technologii spalování vodíku. My k tomu dodejme, že právě nejdražší plynové závěrné elektrárny (dle pana Síkely „závětrné“ elektrárny) jako nejdražší zdroje tvoří finální cenu elektřiny na burze v Lipsku. Nemluvě o faktu, že i když jsou plynové elektrárny zatím penalizovány jen poloviční cenou emisních povolenek (tedy registrovanou zhruba poloviční mírou emisí CO2) než za uhlí, metanová strategie EU to může změnit. Vložíme tedy do rukou Německa svou energetickou bezpečnost, stabilitu a cenu dodávek elektřiny? To, že Němci mají být elektricky přebytkoví, je přece nesmyslný součet výroby za celý tok s šílenou a ekonomicky zničující a kanibalizující se až do záporné ceny nadvýrobou v létě (nyní v SRN solární zdroje s kapacitou již 92 GW a větrnou 70 GW). 20let garantované výkupní ceny ze solárů a větrníků budou jen letos německé daňové poplatníky stát 22 miliard eur (asi 560 miliard korun). Ptejme se naléhavě těchto vládních energetických stratégů: co reálně může v ČR nahradit uhelné zdroje od listopadu do března, kdy i všechny sousední země budou kvůli OZE deficitní? Do Česka budeme dovážet elektřinu hlavně v zimě, kdy je opravdu naivní (a spíše trestuhodné) se domnívat, že to bude „levná německá elektřina“ z OZE,“ nebral si servítky Smutný, který současně upozornil na další riziko, kterým je teplárenství. To podle něj ČEPS nebere v potaz.
„Zbytky výroby z uhlí prý mohou po roce 2030 snad zůstat pro české teplárenství, než ho nahradí plyn. Ovšem s koncem velkých kondenzačních elektráren a nedostatečným odběrem uhlí se zhroutí také ekonomika dolů, které zavřou. A důl Bílina samotný nemůže uspokojit požadavky zákazníků na různý typ uhlí,“ napsal Smutný.