Doba čtení:4 m, 51 s
Jakékoli omezení výroby z uhlí bude mít dramatický dopad na energetickou bezpečnost ve všech zimních měsících roku, varuje Milan Smutný. Foto: iUHLI.cz.

Spekulativní emisní povolenky téměř dosáhly svého cíle, tedy zničení uhelné energetiky. Problémem ČR je, že nemáme reálnou náhradu. V příštím roce parlamentních voleb nás asi čeká těžká krize, nejen energetická, napsal v komentáři pro Seznam Médium tiskový mluvčí Think Tanku Realistická energetika a ekologie Milan Smutný.

„Když se za těžké tlakové níže a ve spojení s dalšími problémy sejdou všechny nepříznivé faktory, říkají meteorologové takové přírodní katastrofě dokonalá bouře. Stejnojmenný film je strhujícím vzdáleným dramatem na moři, ale katastrofa mnohem vážnějších rozměrů se blíží na českou energetiku a tím rovněž na celou ekonomiku a společnost. A k úžasu dotčených expertů zatím zůstává bohorovný klid dotčených politiků a orgánů státní správy,“ napsal Smutný.

Upozornil, že prudký krizový růst cen energie od roku 2021 vinou zelené tranzice a dekarbonizační politiky EU (tedy dlouho před ruskou agresí na Ukrajině) s postupným růstem až na průměrný trojnásobek původních cen vedl postupně k prudkému snížení aktivit v průmyslu řady evropských zemí v čele s Německem a samozřejmě také Českem. „Statistiky spotřeby energie v ČR a dosavadním tahounu EU ekonomiky Německu ukazují pokles spotřeby energie o 20-30 let zpět. Nikoli zaváděním úspornějších technologií, ale kolabující výrobou vinou cen hlavně elektřiny,“ uvedl Smutný.

Těžba uhlí loni poklesla o 15 procent

Následky na sebe podle něj nenechaly čekat. Vedle úzkostlivého šetření, teplejšího počasí a propadu ekonomiky nižší poptávka po energii vedla ke snížení její ceny. „A tak pokračující spekulativní cena emisní povolenky EU devastuje cenu elektřiny z uhlí natolik, že vede k ekonomické ztrátě z výroby. Vlivný energetický hráč Pavel Tykač a jeho firma Sev.en Energy tak potvrdil, že nebudeme moci dále provozovat své uhelné elektrárny a doly, kdyby na nich prodělával. To je snad jasné každému, že podnikání nemůže být prodělečné a minulé zisky nekompenzují budoucí ztráty, zvláště když je náprava v nedohlednu,“ upozornil Smutný s tím, že  absurdní stránku tohoto scénáře píše strategie s pokusem o finanční perpetuum mobile, že zelená tranzice se v Česku bude financovat právě z výnosů z emisních povolenek.

Smutný připomněl, že uhelné elektrárny v dlouhodobém průměru dodávaly dosud 43 % stabilní elektřiny, ale v zimě až 50 %. Spolu s jadernými zdroji (v průměru se z atomu dosud ročně krylo 37 % spotřeby) tak bylo spolehlivě zajištěno 80 % všech dodávek elektřiny, což pro naši zemi s nevyšším podílem průmyslu na tvorbě HDP bylo a je zásadní.

Znáte odpověď na tyto tři otázky?

Podle Smutného je nutné počítat s tím, že bude-li současná ekonomická krize a nižší poptávka po elektřině pokračovat, pak nebude moci ve ztrátové výrobě elektřiny z uhlí pokračovat ani ČEZ,  a samozřejmě se to týká také výroby z menších soukromých zdrojů v závodních energetikách.

„To, o čem se kolem dosud přešlapuje po špičkách, je ovšem další část očekávané dokonalé bouře v české energetice. Zásadní pokles odběru hnědého uhlí ze zavřených elektráren zdevastuje také ekonomiku dolů do záporu, které by musely zavřít. S tím zmizí kapacita zdrojů pro dálkové vytápění teplem z uhlí pro 1,6 milionu českých domácností se čtyřmi miliony obyvatel Česka,“ upozornil Smutný.

Gavor: Propad cen povolenek nikdo nečekal

Dlouhodobá nekompetence českých vlád a státní správy nejen v energetice hrozí podle něj přerůst v obrovskou krizi spojenou s překotnou likvidací uhelných zdrojů. „Pro nezúčastněné čtenáře jde o to, že v podobě emisních povolenek i za souhlasu českých vlád byla na emisní zdroje z uhlí (ale také z plynu či těžkého průmyslu) uvalena speciální daň, která je měla donutit k větší ekologizaci zdrojů. Ta už byla provedena a dál to ekonomicky nejde. Nastává tedy doba likvidace,“ popsal Smutný. s tím, že vůdce energetické zelené transformace v EU Německo si své uhelné zdroje (38 GW výkonu!) zachovává (podobně tak i Polsko), protože si předem v Bruselu dojednaly tzv. kapacitní platby. Uhelné zdroje jsou tak spouštěny do provozu v době, kdy nefungují dotované solární a větrné elektrárny. Za toto omezení majitelé uhelných elektráren dostávají také dotace, tedy platby, jež kompenzují jejich zvýšené provozní náklady kvůli odstávce či většímu opotřebování technologie zejména turbín nepravidelnou výrobou. Česko si ale v Bruselu si takové kapacitní platby „zapomnělo“ dojednat.

To je podle Smutného naprostý skandál. „Němci si navíc uvědomili, že skončit s uhlím mohou jen tehdy, jak budou stavět nové plynové elektrárny. A expertní doporučení pro německou vládu je, aby omezila stavbu větrníků a solárů ve prospěch výkonu 50 GW, jež by měly německé soukromé firmy po vládních aukcích postavit v nových plynových elektrárnách. V Česku taková úvaha je jen na papíře vzdálená na hony povolovací (kapacitní platby), finančně-dotační, personální a technické (neexistující objednávky a dodávky turbín firmy Siemens atd.) realitě,“ napsal Smutný.

LEX ČEZ nebude, ale zájem na zestátnění firmy trvá

Místo toho česká vláda pracuje stále s nesmyslnou variantou klimaticko-energetických plánů, postavených prioritně na dekarbonizačních modelech (SEEPIA, NKEP) s tím, že prý uhlí nahradí pětinásobně velká kapacita solárních (FVE) a větrných (VTE) zdrojů souhrnně označovaných jako tzv. OZE. Prvním problémem je, že uhlí nám překotně hrozí skončit už v roce 2025, kdežto plánovaný „ambiciózní“ růst OZE je počítán pro rok 2030 na 10 GW ze solárů a 1,5 GW z větru,“ zdůrazil Smutný s tím, že jakékoli omezení výroby z uhlí bude mít dramatický dopad na energetickou bezpečnost ve všech zimních měsících roku.

„I kdybychom instalovanou kapacitu těchto zdrojů dle modelů SEEPIA a NKEP zpětinásobili, dodaly by výrobě teoreticky kumulativně necelých 10 % elektřiny. Ovšem na produkci z uhlí v objemu 3069,4 GWh v prosinci 2023 připadl podíl 46,3 %. Samozřejmě lze výrobu OZE teoreticky sčítat, ale jejich produkce není komplementární: máme tzv. temná období, kdy celé dny i týdny v ČR ani nesvítí slunce, ani nefouká,“ popsal často zamlčovaný problém OZE Smutný.