Doba čtení:2 m, 45 s
Německá vláda se dohodla s vládami spolkových zemí, že na zmírnění sociálních a ekonomických důsledků útlumu těžby a dalšího využívání uhlí má jít až 40 miliard eur (více než bilion korun). Částka ovšem nemusí být konečná, protože jednání o kompenzacích dále probíhají.
Část peněz, konkrétně 1,75 miliard eur (44,8 miliardy korun), poputuje i na firmám Mibrag a Leag, v nichž mají podíl Daniel Křetínský resp. PPF. Dohoda je součástí takzvané „energiewende“, tedy avizovaného přechodu Německa na obnovitelné zdroje energie. Vláda rozhodla o tom, že poslední uhelná elektrárna v zemi ukončí provoz nejpozději v roce 2038, s největší pravděpodobností se tak ale stane už o tři roky dříve. Nejdříve ukončí mezi lety 2020 až 2024 postupně provoz 9 elektráren koncernu RWE. První východoněmecká elektrárna Jänschwalde A, spravovaná firmou Leag, přijde na řadu až koncem roku 2025, napsal server Info.cz.
Čtěte také:
Němci budou muset dovážet elektřinu z Francie
Klimatické šílenství emise nesníží
Citlivou dohodu mohou zhatit zelení
Harmonogram útlumu uhelné energetiky v Německu, včetně výše odškodného pro spolkové země a energetické firmy, však stále není definitivní a může být teoreticky změněn. Vláda totiž musí svůj návrh podmínek útlumu předložit ve formě zákona parlamentu, k čemuž se chystá do konce ledna.
Zákon může teoreticky narazit na odpor Zelených a poslanců dalších stran, kterým se nelíbí některé kompromisy, jež vláda uzavřela se spolkovými zeměmi i provozovateli elektráren. Týká se to například nového bloku uhelné elektrárny Datteln 4 u Dortmundu. Tento blok byl dokončen teprve v říjnu loňského roku, uhelná komise vlády ale doporučila, aby nebyl vůbec uveden do provozu. Vládní návrh „odchodu z uhlí“ však jeho provoz dovoluje s tím, že se jedná o nejmodernější elektrárnu s mnohem menší produkcí emisí než starší bloky. S tím však Zelení nesouhlasí a tvrdí, že podle některých studií bude navzdory čistějším technologiím Datteln dokonce ještě větším producentem CO2 než řada elektráren, které mají být vyřazeny z provozu v nejbližších letech.
Právě takové a podobné spory by mohly podle německých komentátorů ještě ohrozit citlivý kompromis, který se vládě podařilo ve věci postupného konce uhelné energetiky v Německu dojednat. Zatímco má ale německá vláda už dnes poměrně jasno v tom, kdy a jak dojde k odstavení uhelných a jaderných elektráren v zemi, s plánem na jejich náhradu je to složitější. I když totiž vládní plán počítá s další masivní výstavbou větrných a solárních zdrojů, výstavba už dnes naráží v mnoha regionech na odpor obyvatel. Ti totiž nesouhlasí s tím, aby v jejich sousedství vyrostly nové větrníky, a brání se žalobami.
Jestliže má Německo na základě vládního plánu zvýšit do roku 2030 podíl spotřeby energie z obnovitelných zdrojů ze současných 40 % na 65 %, musí se přitom podle odborníků do té doby „zastavět“ větrníky zhruba 2,1 % dosud volné krajiny. Někteří němečtí politici proto navrhují, aby lidé za souhlas s výstavbou větrníků dostali „zaplaceno“, další žádají naopak přijetí zákonů, které by usnadnily a zrychlily proces povolování výstavby obnovitelných zdrojů.
Mohlo by vás zajímat:
Nové elektrické náklaďáky pro důl Conuma Coal
Autonomní náklaďák nemá ani kabinu
Služební auto obra Koloděje