Koronavirus Plzeňskou teplárenskou nezastavil

Václav Pašek je generálním ředitelem Plzeňské teplárenské od začátku letošního roku.
Foto: wikipedia.org

Teprve pár měsíců je Václav Pašek ve funkci generálního ředitele Plzeňské teplárenské a hned se musí potýkat s pandemií koronaviru.  O ní i o fungování firmy, fúzi s Plzeňskou energetikou či emisních povolenkách hovořil v rozhovoru pro MF Dnes.

„Zvládli jsme dobře začátek a i proto měl koronavirus na chod firmy za celou dobu nulový dopad,“ zhodnotil dva měsíce mimořádného režimu šéf firmy, která vznikla před dvěma lety fúzí původní Plzeňské teplárenské a Plzeňské energetiky.

Čtěte také:
Plzeňská teplárenská dá 300 milionů do ekologizace
Klimatické šílenství emise nesníží

Podle Paška nebude mít pandemie významný dopad ani na hospodaření Plzeňské teplárenské. „Jedeme na plánovaný výkon, ani jinak nemůžeme. Z tohoto pohledu se zdá, že by pro nás dopady pandemie mohly být minimální. Ale postiženi byli naši odběratelé – některé firmy zavřely své objekty, školy a úřady zůstaly uzavřené, zůstalo jen temperování. A pak nás některé firmy požádaly, abychom jim posunuli splatnost faktur. To neznamená přímý dopad do hospodářského výsledku, ale jen do finančních toků. Dopad by neměl být nijak významný,“ uvedl.

Fúzi s Plzeňskou energetikou, ke které došlo před rokem, hodnotí Pašek jednoznačně pozitivně. „Máme jednu silnou teplárenskou společnost, která má za sebou město a EPH. Obrat firmy byl přes tři miliardy korun a zisk po zdanění zhruba 340 milionů korun. To je víc než prostý součet výsledků těch dvou firem před fúzí, pokud zohledníme dopady strmého zvyšování nákladů na emise CO2 a snižování výkupní ceny elektrické energie. Synergie se promítly od samého začátku v mnoha sférách. Zejména to bylo poskytování podpůrných služeb – EPH má společné řízení všech zdrojů z jednoho místa v elektrárnách Opatovice. Dříve, když Plzeňské teplárenské vypadl blok, musela dodávku elektrické energie zajistit na trhu a bylo to pro ni cenově nevýhodné. Když se to stane dnes, nahradí ho blok v PE nebo jinde v holdingu EPH, a na tom se dají vydělat nebo ušetřit velké peníze. Další věc byl nákup strategických surovin, jako jsou uhlí, aditiva, vápence – docílíte tím lepších cen, čím větší množství nakupujete,“ vysvětlil.

Pašek popsal i nutné změny, kdy teplárna musí uhlí částečně nahrazovat biomasou. „Všechny energetické společnosti ruinuje cena emisních povolenek. Příčinou je chiméra, že Evropa svým jednáním zachrání celý svět. Při spalování uhlí vznikají emise CO2, které jsou zpoplatněny a jejich cena dramaticky roste – u nás je to z předloňských 80 milionů korun za rok na letos předpokládaných 450 milionů korun,“ řekl šéf Plzeňské teplárenské, podle nějž je snaha pomoci světu správná, ale nic se nesmí přehánět.

Musí se to dělat s rozumem a musí to dělat celý svět. Pokud se o to snaží jednotky procent producentů, tak ten zbytek to převálcuje a kýžený výsledek se nedostaví. Cena povolenek je neúměrně vysoká, malé teplárny ruinuje, velkým společnostem zhoršuje hospodaření. Ničíme si konkurenceschopnost, Evropa má vše drahé a tlačí se sem výrobky z Číny. Opravdu nejsem proti ochraně životního prostředí, ale ne skokovými změnami. Když jsme dříve dělali ekologizace zařízení, zlepšovali jsme za miliony korun výsledky o desítky procent. Ale došlo se k nějaké hraně fyzikálních možností a dnes ekologizací za miliardy dosahujeme zlepšení v jednotkách nebo desetinách procent,“ zdůraznil Pašek, podle nějž už za dva roky bude firma spalovat uhlí a biomasu půl na půl a po úpravě kotle bude dokonce 60 procent štěpky a 40 procent uhlí.

„A protože množství štěpky je limitované, musíme zbytek nahradit dalším palivem. Zatím uvažujeme o zemním plynu. Je ho dostatek, ale je samozřejmě riziko, že kohout na přívodu může někdo zavřít. Zranitelnost takového zdroje je vteřinová, kdežto u uhlí máme na skládce zásobu třeba na tři týdny,“ vysvětlil Pašek, který zároveň popsal, proč je centrální zásobování teplem stále nenahraditelné.

„Když se něco spálí ve velkém zařízení, které je dobře řízeno, monitorováno, tak je to lepší než provoz stovek kotelen, které by neměly tak dobře změřené emise. Když ze stejného množství paliva vyrobím elektřinu i teplo, je to vždycky ekonomičtější i ekologičtější, než kdybychom vyráběli oboje zvlášť. Kogenerace jako společná výroba elektřiny a tepla znamená méně emisí, větší účinnost, lepší ekonomiku,“ uzavřel.