Koronavirus ukazuje, jak důležitá je soběstačnost

Vláda v minulých dnech zakázala výrobcům respirátorů jejich export do zahraničí, protože jsou potřeba doma. A to i přesto, že firmy argumentovaly uzavřenými kontrakty například s německými obchodními partnery. Jaký vzkaz toto mimořádné opatření vyslalo?

V plné nahotě ukázalo, jak se v mimořádných situacích zcela logicky chovají jedinci i státy. Zkrátka a dobře vždy upřednostní své vlastní zájmy. A platí to nejen, pokud jde o respirátory, ale i v jiných případech, například u vývozu surovin či elektřiny.

Čtěte také:
Koronavirus snížil čínské emise CO2
Mongolsko staví uhelnou trať do Číny

V současnosti se nejen u nás vede v souvislosti s tzv. klimatickou krizí velmi intenzivní debata o budoucnosti energetiky. Česká republika je momentálně v oblasti výroby elektrické energie soběstačná, část elektřiny dokonce vyvážíme. A právě to je trnem v oku klimatickým alarmistům. Téměř polovina elektřiny je u nás totiž stále vyráběna v uhelných elektrárnách, které by aktivisté rádi co nejdříve uzavřeli.

Je tu však hned několik ale. Tím prvním je, že dle studie provozovatele tuzemské přenosové soustavy, společnosti ČEPS, bude už v roce 2025 česká bilance neutrální. Od nutnosti dovážet nejsme podle ředitele sekce Strategie a rozvoje nových technologií ČEPS Karla Vinklera navíc příliš daleko ani v současnosti. „Vždyť v zimě vyvážíme jen pod 10 procent výroby, v létě samozřejmě víc. Je to dané kolísáním výroby i spotřeby. Stačila by jedna „dlouhá mrazivá vlna,“ které už v minulosti přišly, a budeme muset elektřinu importovat. V každém případě, v roce 2025 se už bez dovozu v zimě neobejdeme,“ uvedl Vinkler nedávno pro náš server.

Například místopředsedkyně Zelených Anna Gümplová na Twitteru uvedla, že dovoz elektřiny není žádná tragédie. Problém však je, že elektřiny bude v Evropě brzy nedostatek. „Většina studií ukazuje na to, že dovážet nebude odkud. Spotřeba elektřiny má navíc v Evropě růst,“ upozorňuje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Už dnes je na dovozu z okolních zemí závislé například Slovensko či Rakousko. Podle energetického experta Michala Šnobra se k nim brzy přidá i Německo, které prochází zásadní transformací energetiky. Nedostatek elektřiny navíc povede spolu s dalšími faktory k jejímu dalšímu zdražování.

„Německo se v letech boomu obnovitelných zdrojů energie rozhodlo ukončit výrobu elektřiny z jádra a uhlí. Po letech nadbytku elektřiny na (středo)evropském trhu nás proto čeká období nedostatku, který Německo chce řešit větší produkcí v plynových elektrárnách. Ceny emisních povolenek mohou i proto dále růst, což bude ceny elektřiny jen dále tlačit vzhůru. 70 EUR/MWh proto nemusí být nijak přestřelená cena,“ varoval Šnobr na lednovém Investičním fóru.

Bojovníci proti změnám klimatu navrhují, aby bylo uhlí nahrazeno vedle rozvoje obnovitelných zdrojů již zmíněným plynem. Jeho problém ale je, že jej stejně jako ropu musíme dovážet. A nejen my, ale celá Evropská unie, která závisí na dovozu paliv více než z poloviny. Jejím dominantním dodavatelem zůstává Rusko. Nahradit větší část jeho dodávek není v krátké době reálné, byť svůj plyn by rády do Evropy dodávaly například Spojené Státy Americké.

Zastánci plynu namítají, že jde o byznys, takže obavy, že by Rusko „zavřelo kohouty“, nejsou na místě. Jenže to platí pouze do okamžiku, než přijde mimořádná situace, jakou zažíváme třeba nyní. Stejně jako jsme my zakázali export respirátorů, může Rusko zakázat i export plynu. Pravděpodobnost možná není vysoká, ale vyloučit tuto situaci zkrátka nelze. Proto, ale i vzhledem k výše zmíněným argumentům, by se Česká republika rozhodně neměla svého trumfu v podobě energetické soběstačnosti vzdávat. Moc jiných v rukávu nemáme.

Mohlo by vás zajímat:
Motor, ze kterého jde strach
Revoluce v lomech: Náklaďáky bez řidičů
VIDEO: Extrémní golfové hřiště na korbách náklaďáků