Koželouh: Karanténa Uhelnou komisi moc nezdrží

Jiří Koželouh zastupuje v Uhelné komisi Hnutí Duha a je zastáncem co nejrychlejšího odchodu od využívání uhlí. Foto: Jiří Koželouh

S prodloužením termínu pro odevzdání závěrů Uhelné komise ze září o dva až tři měsíce, by nikdo neměl mít problém, uvedl v rozhovoru pro iUHLI.cz její člen Jiří Koželouh z Hnutí Duha. Evropská koronavirová krize nemůže podle něj zastavit ani zpomalit evropskou zelenou dohodu. Peníze podle něj nejsou problém.

Může současná karanténa kvůli koronaviru zdržet práci Uhelné komise? Nebo se pořád počítá s termínem pro vydání vaší zprávy v září, jak o tom mluvili předsedající ministři?

Čtěte také:
Uhelná komise musí práci odevzdat později
Do září uhelná komise neudělá svou práci dobře

Karanténa zdrží práci Uhelné komise podobně jako všechno ostatní v těchto časech. Je dobře, že se nesetkáváme a pomáháme tak společnému úsilí ke zpomalení a zastavení šíření nemoci, která je nebezpečná pro ty nejzranitelnější. Ale myslím, že zpoždění nebude velké. Zatím jsme stejně čekali na výsledky modelování elektrizační soustavy bez uhlí v různých variantách a letech, které zpracovávala společnost ČEPS a nyní se o tom může rozběhnout odborná debata on-line. Termín v září je dán usnesením vlády, takže platí. Ale věřím, že když bude potřeba nyní více času, tak pár týdnů či dva – tři měsíce se přidat dají a nebude s tím mít snad nikdo problém. 

Celkové náklady na český uhelný exit budou obrovské, jejich výši by měla dát dohromady právě Uhelná komise. Obrovské náklady bude však vyžadovat také sanace škod po koronaviru. Může tím pandemie nějak ovlivnit český odchod od uhlí?

Ekonomická opatření po pandemii mohou ovlivnit odchod od uhlí – tedy modernizaci české energetiky – negativně, pokud budou přijata nesprávná řešení, jako je omezení podpory inovací a investic do obnovitelných zdrojů či úspor energie. Ale já věřím, že tak hloupě se vláda chovat nebude a naopak bude investice posilovat. Zrychlit proměnu energetiky je ovšem výhodné nejen kvůli ekonomické obnově po pandemii, ale také jako prevence rozsáhlých škod, které způsobuje spalování uhlí. Obrovské by tedy byly hlavně náklad na setrvání u překonané technologie, jako je výroba energie z uhlí.

Česko by podle Zeleného údělu Evropské unie mělo také přestat používat jakékoli fosilní palivo, tedy prakticky přebudovat své hospodářství, do roku 2050. Je to podle vás reálné při souběžném saturování škod po koronaviru?

Nejde o „úděl“, který nám někdo nutí, ale o naši společnou evropskou dohodu a strategii. Její hlavní cíl – uhlíkovou neutralitu do roku 2050 – jsme dobrovolně schválili spolu s ostatními členskými státy EU. Dohoda dávala smysl již před pandemií a nyní dává o to větší, neboť to co budeme potřebovat je schéma pro obrovský objem investic, které znovu rozproudí ekonomiku. Máme štěstí, že nyní nemusíme v Evropě vymýšlet samoúčelné hladové zdi, ale můžeme posílit investice směřující ke smysluplnému cíli.

Názor, že si země EU nemůžou dovolit současně sanovat škody z koronaviru a zároveň odstavovat fosilní paliva, protože na obojí prostě nemají peníze, má i řada poslanců Evropského parlamentu. Co si o tom myslíte vy?

Jsou europoslanci, kteří mají takový názor a je to jejich právo. Podobně jistý český europoslanec měl názor, že by Česku neměla být zpřístupněna miliarda Eur na bezprostřední pomoc ekonomice při pandemii. Ale veliká většina Evropského parlamentu, Evropská komise a také šéfové členských států se již vyjádřili jasně: v modernizaci ekonomiky EU se pokračuje a dlouhodobý cíl platí. Peníze na sanaci ekonomických škod po koronaviru a peníze na odchod od fosilních paliv jsou ty stejné, jde o peníze na investice do inovací a modernizace naší ekonomiky, vytvoří nová kvalitní pracovní místa, posílí evropskou soběstačnost a zlepší prostředí, v němž všichni žijeme.

Mohlo by vás zajímat:
Caterpillar vymýšlí bagry budoucnosti
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
V Kodani vzniká unikátní spalovna se sjezdovkou