Doba čtení:2 m, 25 s
Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského investuje 200 milionů zlotých (v přepočtu 1,2 miliardy korun) do rozšíření těžby ve svém polském dole Silesia, jejž kontroluje od roku 2010.
„Polsko se v příštích 15 letech bez černého uhlí neobejde. Proto dává investice smysl,“ řekl serveru iHNed.cz Tomáš Novotný, který v EPH odpovídá za obchod s uhlím. Podle něj zatím nemá Polsko reálné alternativy, jak uhlí nahradit, protože nemá jaderné ani vodní elektrárny a málo významné jsou i obnovitelné zdroje. Sama polská vláda chce na uhlí více stavět, v budoucnu plánuje další zvýšení jeho těžby.
Čtěte také:
Křetínský hraje energetickou Ligu mistrů
Křetínský chce ukládat energii z uhlí do baterií
EPH je největším soukromým těžařem uhlí v Polsku. Ohlášená investice má zvýšit těžbu energetického černého uhlí z nynějších 1,7 milionu tun ročně na asi dva miliony tun. EPH už v minulosti do dolu investoval kolem jedné miliardy zlotých. A držel ho i v případě minulých ztrát, které zapříčinila několik let trvající nízká výkupní cena uhlí v Polsku, kde trhu dominují velcí státní těžaři Jastrzebska Spólka Weglowa a Polska Grupa Górnicza.
Letos cena uhlí na polském trhu meziročně vzrostla téměř o dvě třetiny. K růstu jeho ceny přispívá mimo jiné to, že polské státní těžební společnosti, hlavně Polska Grupa Górnicza (PGG), nejsou schopny vytěžit dostatek uhlí, které je potřeba. Loni se v Polsku vytěžilo přes 70,4 milionu tun uhlí, což je nejvíce v Evropě.
Světová cena energetického černého uhlí a ještě výrazněji koksovatelného uhlí letos roste. Tento rok se cena koksu, který je potřeba pro výrobu oceli, pohybovala v rozmezí 150 až 300 dolarů za tunu, aktuálně je na 211 dolarech. Energetické uhlí, které využívají tepelné elektrárny, se letos zatím za nejvyšší cenu prodávalo začátkem listopadu, kdy cena přesáhla 87 dolarů za tunu.
Světové ceny uhlí podle analytika Tomáše Sýkory z Patria Finance výrazně ovlivňuje hlavně loňské rozhodnutí Číny omezit domácí těžbu uhlí. Druhá světová ekonomika patří k jeho největším producentům i dovozcům. Čínská vláda loni centrálním rozhodnutím omezila počet pracovních dní v čínských dolech z 330 na 276 a zavřela rovněž desítky méně efektivních dolů. Díky tomu se objem vytěženého uhlí snížil až o 15 procent.
Dlouhodobější růst nebo pokles světových cen uhlí ovlivňuje i ceny ve střední Evropě. Zároveň ale trh v regionu, což znamená hlavně Polsko, Česko a Slovensko, funguje částečně autonomně. Případný dovoz energetického černého uhlí ze zahraničí, ať už jde o jihoafrické, kolumbijské nebo americké uhlí, není ve větším množství úplně reálný. Cena za přepravu po železnici ho může prodražit až o několik desítek dolarů za tunu. V případě Polska pak nemají potřebnou kapacitu ani místní přístavy.
Mohlo by vás zajímat:
Léčivé koule už patří minulosti
Služební auto obra Koloděje
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme