Krize nesmí vést k deindustrializaci Evropy

Podle místopředsedy Evropské komise Maroše Šefčoviče je nutné více geopoliticky uvažovat o zelené a digitální tranzici. Závislost na dovozu nezbytných kritických surovin, jež umožňují zelenou tranzici, je podle něj ještě extrémnější, než na ruských energiích. Foto: wikipedia.org

V souvislosti s rostoucími cenami energií je důležité zabránit tomu, aby energetická krize skončila deindustrializací a odstěhováním průmyslových provozů mimo Evropu. Na konferenci výborů pro evropské záležitosti parlamentů EU (COSAC) v Praze to uvedl místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič.

Abychom tomu zabránili, máme tři priority – posílení zelené tranzice, zvýšení úspor a energetické účinnosti a diverzifikaci našich energetických zdrojů,“ poznamenal.

Komise navrhla v polovině května využít na podporu ukončení závislosti na Rusku balík z programu RePowerEU až 300 miliard eur (7,3 bilionu korun), které by do konce desetiletí měly kromě investic do obnovitelných zdrojů sloužit například k přizpůsobení infrastruktury dodávkám zemního plynu či LNG z nových zdrojů.

Zatím jsme za těchto extrémně těžkých okolností zvládli snížit podíl dovozu ruského plynu ze 40 na 7,5 procenta s tím, že jsme zdvojnásobili dovoz LNG z USA a Norska. Norsko se stalo nejdůležitějším dodavatelem plynu do EU,“ řekl Šefčovič.

Plány na modulární reaktor rozdráždily Rakušany a Bavory

Ocenil také, že se Evropské unii podařilo naplnit zásobníky plynu na 95 procent, plánovaným cílem bylo přitom 80 procent. Zmínil také snížení spotřeby plynu o více než 15 procent. „Měli bychom se zaměřit také na společný nákup plynu. Nemůžeme ztrácet čas. Stejně tak bychom měli uvažovat o inteligentním designu pro trh s elektřinou a obchodování s elektrickou energií,“ doplnil místopředseda komise. Na počátku příštího roku podle něj bude připraven návrh.

Podle Šefčoviče je nutné více geopoliticky uvažovat o zelené a digitální tranzici. Závislost na dovozu nezbytných kritických surovin, jež umožňují zelenou tranzici, je podle něj ještě extrémnější, než na ruských energiích. U některých surovin jde až o 99 procent. „Bez těchto kritických surovin nebude žádná zelená ani digitální ekonomika v Evropě a bude velice omezený prostor pro rozvoj budoucích technologií,“ doplnil místopředseda komise. Počátkem příštího by měl být připraven legislativní návrh, který by situaci řešil.