Kubátová: Vláda kašle na energetiku

V Česku se opět rozjíždějí překotné investice do obnovitelných zdrojů, které ale vůbec nezaručují, že Čechům ve 30. letech zajistí dostatek cenově dostupné energie. Foto: morgueFile.com

Odložením rozhodnutí o tom, kdy bude v Česku ukončeno spalování uhlí, vláda zadělala na investiční chaos podobný solárnímu boomu z roku 2010. Ve svém komentáři to napsala šéfreportérka serveru Seznam Zprávy Zuzana Kubátová.

Uhelná komise vedená ministry průmyslu a životního prostředí doporučila po zhruba osmnácti měsících práce na konci loňského roku vyhlásit český uhelný útlum k roku 2038. Rozhodla tehdy po roční práci a řadě odborných debat. Verdikt opírala o rozbory společnosti ČEPS, která posuzuje českou energetickou bezpečnost.

Čtěte také:
Rakousko a Německo jsou laboratoře ekoprůšvihu
Němci směřují k energetické závislosti

„Hlavním důvodem, proč zvítězil rok 2038, bylo – alespoň podle názoru většiny komisařů – optimální řešení náhrady za uhlí. Řada aspektů útlumu ale zůstávala nejasná a jeden ze dvou akademiků v komisi, profesor František Hrdlička z pražské ČVUT, tehdy Seznam Zprávám na rovinu přiznal, že i když komise zvolila datum, přesná cesta k němu známá zatím není,“ napsala Kubátová.

Přesto Babišova vláda slíbila rozhodnutí komisařů posoudit a konec uhelné éry v Česku co nejdřív definitivně vyhlásit. Neudělala to. Místo rozhodnutí nechala znovu rozpracovat možnosti rychlejšího konce uhlí. Jde tak vlastně o návrat na začátek celého procesu. Komise se přitom od loňského prosince už ani jednou nesešla a nepracovala na chybějících analýzách.

„Kdo nespí, jsou finanční investoři, kteří se pustili do spekulací s emisními povolenkami a ženou jejich cenu do výšin, jaké si před pěti měsíci nikdo nepředstavoval ani v nejšílenějších snech. Evropská komise navíc nedávno oznámila, že bude pokračovat ve stahování povolenek z trhu, aby cenu držela nahoře. Zděšení provozovatelé elektráren a tepláren rychle připravují vlastní scénáře nikoliv snad uhelného útlumu, ale spíš uhelného úprku,“ napsala Kubátová, podle níž se rozjíždí lobbing o kompenzace zmařených investic a o úhrady povolenkových ztrát a rovněž překotné investice do obnovitelných zdrojů. „Peníze se jim nabízejí z dotací – jen Modernizační fond slibuje až 200 miliard korun, takže se teď sepisují zelené projekty, ať to stojí, co to stojí,“ uvedla komentátorka.

Jen ČEZ plánuje do roku 2030 postavit solární parky o kapacitě šest tisíc megawattů, tedy tří dnešních Temelínů. Znamená to 60násobek (!) dnešní obnovitelné kapacity skupiny. A přišlo by to asi na 90 miliard korun. Vlastní zelenou ofenzivu ovšem kromě ČEZ chystají také miliardáři Pavel Tykač nebo Daniel Křetínský a spousta dalších menších investorů. Stát se však podle Kubátové vzdal ambice dát investorské iniciativě hnané obrovskou dotační nabídkou nějaký rámec a mantinely.

„Většinu peněz vydávaných na dekarbonizaci energetiky nakonec bude platit spotřebitel – buď přímo v cenách energií, nebo v daních, z nichž se financují fondy na dotace. Iluze, že nám celou českou „energiewende“ zaplatí bohatá Evropská unie, je nejen nemorální, ale i dost naivní,“ vyslala varování Kubátová, podle níž pokračuje ve veřejném prostoru zcela bezobsažná hádka o datum uhelného útlumu, zatímco se rozjíždí stamiliardový neřízený investiční tanec, který navíc vůbec nezaručuje, že Čechům ve 30. letech zajistí dostatek cenově dostupné energie.