Doba čtení:5 m, 46 s
Podle poslance Romana Kubíčka (ANO) nepřinese stahování emisních povolenek z trhu nic dobrého. Obchodovat by s nimi navíc měly jen firmy, které povolenky potřebují pro svou činnost.
„Je potřeba si uvědomit, jak dlouho trvá příprava a realizace nových zdrojů a musí být jasné, že do pěti let nejsme schopni 100procentně bezemisní strategii naplnit, jestliže nechceme snížit konkurenceschopnost ČR a dramaticky omezit či snížit růst životní úrovně,“ říká v rozhovoru poslanec a člen Hospodářského výboru sněmovny Roman Kubíček (ANO). Upozorňuje také, že poslanci zatím neviděli žádné věrohodné řešení, jak zajistit dostatek elektřiny, než zavedení kapacitních mechanismů pro uhelné elektrárny. Jenže Česko si je včas nevyjednalo s Bruselem.
Od roku 2014 jste zastupitel Českých Budějovic, sedm let jste byl radním města, můžete posoudit, jak náročné bylo převést městskou teplárnu na technologie, které jí umožní být za pět let – z pohledu EU – prakticky bezemisní?
Vážený pane redaktore, vzhledem k budoucnosti teplárenství jsme od samého začátku pracovali na přechodu k bezemisním technologiím. Jako příklad mohu uvést přivedení dálkového tepla z JE Temelín a tím nahrazení 80 tisíc tun emisí a dále příprava projektu ZEVO Vráto, tedy energetické využití odpadu k získání tepla pro město České Budějovice. Pochopitelně, že tyto projekty byly a jsou během na dlouhou trať. Z tohoto důvodu je příslib absolutního odchodu od fosilních paliv k tomuto daty poněkud diskutabilní. Bude se snažit dělat maximum, ale vždy je potřeba nechávat si rezervu, protože občané města a firmy budou teplo potřebovat bez ohledu na to, zda projekty budou již uskutečněni či nikoliv.
Rafaj: Regulace systému emisních povolenek předběhla sama sebe
České Budějovice mají unikátní možnost v napojení na teplo z Temelína. Tu jiná města nemají, ale k „bezemisnímu“ vytápění je unijní politika nutí také. Jak velké mají šance uspět, podle vašich zkušeností?
V minulosti byl jako bezemisní zdroj označen plyn – víme, že ve skutečnosti bezemisní není – a města se k tomuto řešení velmi upírala. Bohužel, válka na Ukrajině a spolupůsobící příčiny vyvolaly skokový nárůst cen této komodity a promítnutí do koncové ceny bylo velmi „brutální“. Dá se očekávat, že volatilita trhu může způsobit velké cenové výkyvy a nestabilitu systému.
Mimochodem, nemáte v Budějicích obavy, zda budete dlouhodobě mít dostatek štěpky, když o ni podle všeho rychle poroste zájem?
Štěpka je pouze doplňkovým řešením a stejně jako plyn není tak úplně bezemisní. V nasmlouvaných objemech a vzhledem ke kombinaci zdrojů není pro fungování Teplárny České Budějovice její nedostatek přímou hrozbou.
Mimochodem, zelené organizace a politici mluví o takzvané komunitní energetice jako o spáse, která Česku umožní se obejít bez uhlí. Souhlasíte s tím?
No, nazval bych to přehnaným očekáváním. Já jsem ve své podstatě jejím podporovatelem, ale zároveň upozorňuji na určitá úskalí jako je nárok na kapacity, nedostatečnost přenosové soustavy, dálková správa a řízení a také na velké investice potřebné na stabilizaci systému. Velké přebytky solární energie v létě pak budou vystřídány jejím nedostatkem v zimě. Určitě je dobré myslet na jádro, které bude velmi dobrým bezemisním zdrojem energie, ale i stavba jaderných reaktorů včetně modulárních bude vyžadovat čas a do té doby bych uhlí tak úplně nezatracoval.
Ve sněmovně působíte od roku 2013, můžete srovnávat. Z Bruselu už nyní, podle některých zákonodárců, přichází tolik směrnic k převzetí do českého právního řádu, že není ani čas se s nimi pořádně seznámit. A není pak ani čas na vlastní české zákony. Je to tak opravdu?
Implementace EU směrnic není vždy jednoduchá, protože při jejich psaní nejsou zahrnuta určitá specifika členských států, a to co funguje jinde nemusí fungovat u nás a naopak.
Jste také členem Hospodářského výboru sněmovny. Jak jste spokojen s kvalitou podkladových materiálů, které dostáváte k energetickým tématům? Ať už těch, které se týkají bruselských pokynů, nebo skutečné tuzemské legislativy? Třeba čeští europoslanci si na nekvalitu či přímo absenci klíčových podkladů nepokrytě stěžují…
Liší se to případ od případu, ale potvrzuji, že často jsme s materiály seznamováni pozdě a v důvodové zprávě nejsou dostatečně vysvětlena veškerá specifika. Na druhé straně, mojí rolí je chtít informace a dostat odpovědi na položené otázky a vést k těmto tématům odbornou diskuzi.
Cena Green Dealu bude 23,5 bilionu korun ročně
Vláda Petra Fialy za svůj úspěch považuje údajnou reformu systému emisních povolenek. Ve skutečnosti jen pomohla dojednat dřívější konec bezplatných povolenek a rychlejší stahování povolenek z trhu. Jejich cena přitom už nyní ohrožuje ekonomiku uhelných elektráren. Jestli nedojde ke změně, budou uhelné elektrárny v roce 2026 zralé na zavření. Je tohle mezi českými poslanci téma?
Emisní povolenky jsou a budou vždy tématem, stačí komunikovat s firmami, které jejich cenu musí promítnou do cen koncovým zákazníkům. Při přípravě investičních plánů bylo původně počítání s cenou 35 eur za tunu CO2 a již dnes cena atakuje 100 eur za tunu CO2. Já za největší chybu považuji, že se emisní povolenka začala obchodovat na sekundárním trhu a nezůstala pouze na poli emitentů znečistění, také umělá motivace se stahováním jejího množství z oběhu nemůže přinést v současné době nic dobrého.
MPO, vláda, ČEZ, nikdo nemá pro takový případ plán, přitom uhelné elektrárny dodávají dlouhodobě mezi 40 – 50procenty výkonu, který Česko potřebuje. Jediná možnost je zřejmě zavedení kapacitních mechanismů, nebo podobného systému. Nebo je na stole ještě nějaké věrohodné řešení?
Na toto neumím odpovědět, protože zatím nebylo žádné věrohodné řešení nabídnuto.
Kapacitní či podobný mechanismus pro uhelné elektrárny si však musíme nechat schválit v Bruselu. Jenže podle dostupných informací se takové řešení tamním úředníkům nelíbí. Existuje nějaký plán pro případ, že Brusel kapacitní mechanismy nepovolí?
V tuto chvíli nemám informace, jak se vyvíjí situace při řešení tohoto problému na EU versus Česko, nicméně je potřeba to vyřešit rychle neboť již v krátké době hrozí, že ČR se z vývozce elektrické energie stane závislá na jejím dovozu.
I kdyby nám Brusel kapacitní mechanismy povolil, ale těžařům se nebude vyplácet těžit uhlí, budeme stále v bezvýchodné situaci. Nebo bychom pak začali uhlí dovážet?
O tomto problému víme a je potřeba si na úrovni vlády ČR otevřeně říct, co vlastně chceme. Základem musí být energetická bezpečnost ČR a také přijatelná cena pro koncové uživatele.
Jaký je váš osobní názor? Nové plynové zdroje se nestaví, OZE nejsou schopné potřeby Česka pokrýt, dovážet nejpozději od roku 2040 nebude podle ČEPS odkud, náhrada za současné Dukovany bude až v příštím desetiletí, zelený vodík je v plenkách, odkud bude Česko za pár let brát elektřinu?
Toto je tématem mnoha diskuzních fór, já vycházím především z analýz ČEPS a tato pro nás nevyznívá velmi příznivě. Nalézt řešení požaduje kompromis mezi krátkodobými a dlouhodobými cíli a tento cíl bez rozumného zdrojového mixu nelze naplnit. Je potřeba si uvědomit, jak dlouho trvá příprava a realizace nových zdrojů a musí být jasné, že do pěti let nejsme schopni 100procentně bezemisní strategii naplnit, jestliže nechceme snížit konkurenceschopnost ČR a dramaticky omezit či snížit růst životní úrovně.