Doba čtení:2 m, 55 s
Domácnosti si v příštím roce za regulovanou složku energií připlatí tisíce korun navíc. Regulovaná část ceny elektřiny meziročně stoupne o 65,7 procenta, což by mělo znamenat asi 1077 Kč za megawatthodinu (MWh). U plynu bude regulovaná složka vyšší o 38,8 procenta, což je nárůst o 125 Kč za MWh. Oznámil to Energetický regulační úřad (ERÚ).
Podle analytiků tak lze u většiny lidí očekávat růst koncových cen elektřiny o jednotky procent, vývoj však bude velmi individuální. Ještě výrazněji regulovaná složka stoupne u velkých odběratelů, kteří se kvůli tomu obávají ztráty konkurenceschopnosti. Chtějí proto jednat s vládou.
Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny v příštím roce bude u domácností tvořit přes 39 procent konečné ceny, u plynu pak zhruba 20 procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky na konečné ceně nižší.
Rada ERÚ selhala, zuří teplárníci
Průměrná domácnost, která podle dat energetických firem spotřebuje kolem tří MWh elektřiny ročně, si tak na regulovaných cenách může připlatit asi 3200 Kč za rok. Podle ERÚ ovšem nárůst regulované části v konečných cenách vyváží letošní pokles obchodní složky od dodavatelů. Podle analytiků si velká část odběratelů v příštím roce za elektřinu zřejmě připlatí, většinou o jednotky procent. Zároveň však upozorňují, že vývoj cen bude velmi individuální. Nejvíce si připlatí lidé s končícími fixacemi.
Výraznější růst nákladů za energie očekávají firmy a podnikatelé. Regulovaná část elektřiny na hladině vysokého napětí stoupne meziročně o 105,5 procenta, na velmi vysokém napětí pak o 190,9 procenta. U plynu se regulované ceny velkoodběratelům zvýší meziročně o 41,8 procenta. Analytici tak varují, že u některých velkých firem může být výsledný cenový skok i v desítkách procent.
Také podle Hospodářské komory ČR takový nárůst může být pro část firem kritický, a hrozí tak snížení jejich konkurenceschopnosti. Komora chce proto dál jednat s vládou o řešení stoupajících nákladů na energie. „Pro ocelářskou skupinu Z-group je zdražení likvidační,“ sdělil například ČTK její mluvčí Miroslav Slaný. Ohrožení konkurenceschopnosti a zvýšení nákladů o miliony korun očekávají i další oslovené firmy.
Za globální oteplování může Pařížská dohoda
Cenové rozhodnutí ERÚ kritizovaly teplárny, podle nichž úřad selhal při ochraně zákazníků. Teplárenské sdružení ČR úřadu vyčítají především přenesení pohledávek, které má provozovatel plynové přenosové soustavy státem kupovaný podnik NET4GAS u ruského Gazrpomu, na zákazníky. Zvýšení regulovaných cen energií zároveň podle tepláren zastaví možné zlevňování tepla z plynu.
Nárůst regulované složky ceny energií bude mít podle analytiků dopad i na tuzemskou ekonomiku. Očekávají, že růst cen v příštím roce zbrzdí pokles inflace a povede k pomalejšímu růstu reálných mezd. Mírně se podle nich také sníží růst ekonomiky.
Důvodem vysokých nárůstů je zejména přenesení části plateb na odběratele, které letos kvůli energetické krizi dotoval stát. Jde především o poplatky za obnovitelné zdroje energie (POZE), dále náklady na technické ztráty v přenosové a distribuční soustavě nebo náklady na podpůrné služby.
Oproti původnímu návrhu, který ERÚ představil na konci října, se rozhodnutí o cenách pro příští rok mírně liší. Úřad v předchozím návrhu počítal s ještě vyšším nárůstem regulovaných cen. Podle předsedy Rady ERÚ Stanislava Trávníčka úřad v posledních týdnech našel úspory za čtyři miliardy korun, což snížilo původně předpokládaný růst u elektřiny v řádu procent.