Očekávaný výrazný nárůst výrobní kapacity zkapalněného zemního plynu (LNG) zmírní ceny a obavy o dodávky suroviny. Ve zprávě o výhledu energetiky ve světě to uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Zároveň v ní varovala, že hrozí přebytek nabídky LNG. Trhy se zemním plynem silně ovlivnila invaze ruských vojsk na Ukrajinu, po jejímž začátku evropské státy začaly energetické suroviny z Ruska důrazněji odmítat.
Bezprecedentní nárůst projektů na LNG, které budou spuštěny od roku 2025, by měl do roku 2030 přidat více než 250 miliard metrů krychlových nové kapacity ročně, uvedla IEA. Tento objem odpovídá přibližně 45 procentům současných globálních dodávek LNG. Největší nárůst nastane v rozmezí let 2025 a 2027, zejména přičiněním Kataru a Spojených států.
Větší nabídka bude tlačit na ceny. Ty by podle prognózy IEA mohly v roce 2030 klesnout skoro o 80 procent na 6,90 USD (160 Kč) za milion britských termálních jednotek (mmBtu) z 32,30 USD za mmBtu v roce 2022, kdy ceny dosáhly rekordní úrovně.
Od poloviny desetiletí se podle IEA rovnováha na trhu promění, protože růst globální poptávky se od takzvaného zlatého věku rozmachu trhů s plynem v roce 2010 výrazně zpomalil.
Japonsko a Austrálie se dohodly na zajištění dodávek LNG a uhlí
Zatímco část plynu byla nasmlouvána na dlouhodobější bázi, IEA odhaduje, že více než třetina nového plynu se bude prodávat na spotovém trhu.
Velcí evropští odběratelé, jako jsou firmy Eni, TotalEnergies a Shell, nedávno uzavřeli s Katarem smlouvy o dodávkách LNG na 27 let.
„Vyspělé trhy, zejména v Evropě, však směřují k prudšímu strukturálnímu poklesu, zatímco rozvíjející se trhy mohou postrádat infrastrukturu, která by absorbovala mnohem větší objemy, pokud růst poptávky po plynu v Číně zpomalí,“ uvádí zpráva.
IEA zároveň proti výhledu z roku 2021 snížila výhled poptávky po LNG do roku 2050 téměř o 15 procent. Výhled celkové poptávky po zemním plynu pak snížila o 20 procent.
Agentura očekává, že světová poptávka po fosilních palivech dosáhne vrcholu do roku 2030. Konstatovala také, že se mění role Číny jako klíčového zdroje růstu poptávky po energii.