Doba čtení:3 m, 2 s
V historii Dolů Bílina (DB) najdeme spoustu nesmírně zajímavých dobývacích strojů, ale některé jsou unikátní. A přesně takový případ představuje i malé kompaktní kolesové rýpadlo K 650.3/K 108, které letos ukončilo svou službu.
Nepočítáme‑li krátký zkušební provoz jeho předchůdce v sokolovském hnědouhelném velkolomu Jiří, byly Doly Bílina v letech 1995 až 2020 jedinou tuzemskou hnědouhelnou těžební lokalitou, která kompaktní kolesové rýpadlo využívala. Letos na konci května ukončilo K 650.3/K 108 svoji službu při těžbě nejobtížnějších partií nadloží na nejnižším skrývkovém řezu DB, napsaly Hornické listy.
I když se podle výrobního čísla K 650.3 má jednat o třetí exemplář tohoto stroje, ve skutečnosti byly vyrobeny jen dva kusy. První kompaktní rýpadlo K 650.1 bylo Uničovskými strojírnami vyrobeno v roce 1991. Celý rok bylo zkoušeno v sokolovském revíru na velkolomu Jiří. Během zatěžkávajících testů přesvědčil zbrusu nový typ rýpadla vysokou výkonností a velkou rypnou silou. Po snadné demontáži, což je další přednost kompaktních rýpadel, se vydalo na dlouhou cestu do ruského Jakutska, kde se podílelo na těžbě rudy a diamantů. Druhé kompaktní rýpadlo řady K 650 bylo určeno Dolům Bílina.
Čtěte také:
Sen každého kluka. Obří rypadlo na dálkové ovládání
Bílinské raky ohrožuje invazivní kolega
V roce 1994 probíhala na montážním místě Jana jeho kompletace a v lednu 1995 se začalo se zkušebním provozem. Zejména v prvních letech negativně ovlivňovaly výkonnost stroje malé dosahové parametry a dlouhé neprovozní časy spojené s jeho manipulací a přestavbami DPD. Proto bylo v roce 1999 kompaktní rýpadlo doplněno pásovým vozem PV 2400.1, který se stal ideálním mezičlánkem při dopravě těženého materiálu mezi rýpadlem a dálkovou pásovou dopravou. Doplnění o pásový vůz výrazně zefektivnilo těžbu. Zatímco v roce 1995 dosáhla jen 437060 m3, v roce 2000 již představovala 2015426 m3 skrývkových hmot. Poslední kubíky odtěžilo K 650.3/K 108 letos 22. května.
Rýpadlo, které zaujme svými malými rozměry, nízkou hmotností, velkým průměrem kolesa poháněného hydromotory aovládáním kolesového a nakládacího výložníku pomocí hydraulických válců, odtěžilo během svého nasazení v letech 1995 až 2020 v nejobtížnějších partiích nejnižšího skrývkového řezu DB vice než 35 mil. M3 nadložních hmot.
Půjde do muzea?
Na přelomu června a července absolvovalo tříkilometrovou transportní trasu z místa těžby na nejnižším skrývkovém řezu k tektonickému zlomu Viktoria nedaleko uzlu PVZ. Zde bude čekat na svůj další osud.
Po vyřazení z aktivního provozu bylo rýpadlo zatím odstaveno jako záloha pro stávající nasazenou dobývací techniku. Teprve časem se ukáže, zda není v DB definitivně zapotřebí. Poté by vysloužilý stroj měla čekat případná likvidace.
Existuje však i reálná šance, že se sešrotování vyhne. Velký zájem o tento unikátní stroj projevilo Podkrušnohorské technické muzeum v areálu bývalého dolu Julius III v Kopistech. „O kompakt K 650 máme velký zájem. Proto, aby se stal technickým exponátem, má ideální podmínky. Například nemá ocelová lana nesoucí jeho konstrukci a díky tomu by byla jeho údržba mnohem snadnější než u běžných větších kolesových rýpadel. Velkým kladem je také skutečnost, že transportní trasa z Dolů Bílina k nám do Kopist má jen 7,5 km a vede terénem vhodným pro transport. Unikátní rýpadlo, jediné svého druhu v ČR, by u nás mělo čestné místo ve venkovní expozici techniky povrchového dobývání,“ uvedl ředitel Podkrušnohorského technického muzea Zbyněk Jakš.
O prohlídku takového rýpadla by byl nepochybně velký zájem, jak dokládají početné návštěvy turistů v technických parcích dobývací techniky u našich německých sousedů v blízkosti Lipska, Žitavy a Halle, nebo u zatím jediného veřejnosti přístupného rýpadla KU 800.8/K 77 na DNT, známého jako Březenský drak.