Machr na elektro-komunikaci je na stonavské šachtě už 50 let

Petr Gociek s technikou kterou zažil při nástupu na Důl ČSM. Foto: OKD

Coby čerstvého vyučence přidělil Petra Gocieka tehdejší ostravský podnik Bastro na stonavskou šachtu ČSM k zavádění dispečinku zajišťujícího komunikaci dolu s povrchem. A z externisty ve zkušebním provozu v roce 1972 se stal v roce 2022 nejstarší zdejší zaměstnanec, který se neztratil ani s přechodem z analogové na digitální techniku.

„Jsem celou tu dobu elektromechanik sdělovacích a zabezpečovacích zařízení,“ upřesnil Gociek pracující v úseku slaboproudu nacházejícího se v objektu telefonní ústředny lokality Dolu ČSM-Sever pod Martinem Lisem. Nastoupil tady před neuvěřitelnými padesáti lety, když se zde začínaly montovat dispečerské pulty řídící hovory a veškerou komunikaci s fárajícími. I on se ve „zkušebním provozu“ osvědčil, stonavská šachta si ho vyžádala na stálo. „Tehdy bylo všechno nové, začínali jsme s kabely a elektronkami,“ vzpomínal Gociek pro Měsíčník Horník s tím, že odfárány měl všeho všudy snad pouze tři šichty. Jako primárně povrchový zaměstnanec se podíval do dolu na vyžádání kolegů, potřebujících například poradit ze zlepšovacím návrhem systému sledujícího chod dobývacího komplexu a těžbu v porubu. Zapojil se též do vytváření bezpečnostního dispečinku, třeba v oblastech ISI (sledování osob) či MTA (měření ovzduší).

„Dispečeři představují mozek, my se staráme, aby se prostřednictvím našich nervů dostávaly pokyny v dole do pomyslných svalů,“ vysvětlil Gociek. V sedmdesátých letech minulého století – kdy pod jeho provoz slaboproudařů spadaly mimo jiné všechna rekreační střediska OKD od Těrlicka, přes Podolánky až po slovenský komplex Podbánské, kde se opravovaly a udržovaly i hrací skříně – ho sotva napadlo, kam až komunikační technologie časem pokročí.

Evropská komise provedla kontroly v plynárenských společnostech v Německu

„Teď jsme u mikroprocesorů a optických kabelů,“ konstatoval pamětník s tím, že bez stálého samovzdělávání by dávno v dané branži bezesporu skončil. Jednoduše by nestíhal držet krok s dobou. A rovněž zdůrazňoval (se slovy „táhneme všichni za jeden kabel“) potřebu kolektivní práce. Přičemž zdejší patru slaboproudařů označil za sehranou, jen škoda, že už odešel další machr elektro-komunikace Vladimír „Mirek“ Kneifel, jenž také dávno překročil sedmdesátku.

Dnes mám na starosti sledování zaměstnanců v dole, opravy karet pro měření plynů, podílím se na zprovozňování nových porubních kapacit, od map až po evidenci osob,“ nechal se slyšet Gociek. K němuž neváhají pro radu zajít i mladší kolegové z úseku, kde je momentálně okolo šedesáti chlapů s vysokým věkovým průměrem. Čtyřicátník, předák Tomáš Badura ke svému kolegovi doplnil, že nikdo komunikační síť nepoznal tak, jako Gociek – jeden z jejích tvůrců.