Doba čtení:2 m, 34 s
Statisíce lidí si nemůžou dovolit platit více za energie, už dnes trpí energetickou chudobou. Právě na ně se při transformaci energetiky a teplárenství musí myslet především. Od uhlí se nesmí odejít zbrkle, uvedla v rozhovoru pro iUHLI.cz poslankyně a místopředsedkyně Hospodářského výboru sněmovny Květa Matušovská (KSČM).
Jak se díváte na rozhodnutí tlak některých ministrů, kteří prosazují uhelný útlum už v roce 2033, ačkoli Uhelná komise doporučila rok 2038, navíc při splnění řady podmínek v čele s vybudováním dostatečné náhrady?
Uhelná komise pracovala zhruba rok a půl, byli v ní zastoupeni politici, odborníci, zástupci regionů i ekologických organizací. Předpokládám, že zmínění ministři nedisponují žádnými tajnými podklady, na jejichž základě by byl jejich tlak na dřívější termín relevantní. Pokládám to spíš za jakési politické gesto či snahu o zviditelnění. Ministři za ČSSD se možná chtějí zavděčit zeleným, se kterými chtějí společně kandidovat. Rozhodovat by se ale mělo na základě faktů. S energetickou bezpečností, cenami pro spotřebitele, ani veřejnými finančními prostředky si není možné zahrávat.
Čtěte také:
Rakušan: Uhlí nejde jednoduše nahradit pomocí OZE
Emise z energetiky klesají, z dopravy naopak rostou
Ministr životního prostředí Richard Brabec uvedl, že na základě výpočtů je útlum v roce 2033 možný, ale vyšel by o 150 miliard korun dráž. Považovala byste to za ospravedlnitelný výdaj?
V žádném případě. Všichni přece vidíme, v jaké jsme situaci. Je zde pandemie, jakou nikdo nepamatuje. To s sebou nese obrovské ekonomické problémy. Stát by teď rozhodně neměl vyhazovat peníze oknem. Navíc 150 miliard korun je téměř cena nového bloku jaderné elektrárny. Nedává to žádný smysl, stejně jako nesmyslné dotace ve výši desítek miliard, které každý rok proudí zejména k majitelům solárních elektráren.
Jste poslankyní za Pardubický kraj, kde jsou dvě uhelné elektrárny. Konkrétně jde o Chvaletice a Opatovice. Obě elektrárny žádají o výjimku z emisních limitů, což se nelíbí ekologickým aktivistům. Jak se na udělení emisních výjimek díváte vy?
Udělit výjimku je dle legislativy možné, pokud jsou splněny podmínky. V obou elektrárnách se investovaly do modernizace a ekologizace obrovské peníze. Nedává smysl, aby tyto investice přišly vniveč. Zároveň obě elektrárny táhnou výrobu elektřiny v Pardubickém kraji. Adekvátní náhrada za ně zatím není, a v nejbližší době určitě nebude. Chvaletická elektrárna je navíc pojistkou v případě blackoutu, protože je ve spolupráci s přečerpávací elektrárnou Dlouhé Stráně schopna tzv. startu ze tmy. Proto jsem přesvědčena, že výjimky jsou na místě. Rozhodnutí je ale samozřejmě na příslušných úřednících.
Jak vlastně vidíte budoucnost české energetiky? Z čeho by se měl skládat tuzemský energetický mix?
Zatím je dominantním zdrojem stále uhlí, které je následováno jádrem. Všechny relevantní analýzy ukazují, že musíme rozšířit jaderné kapacity, postavit nové bloky. Určitě se musí rozvíjet i obnovitelné zdroje, ale s rozumem. Nesmí se opakovat solární tunel. Uhlí bude končit, to je jasné, ale bylo by obrovskou chybou utéct od něj pod tlakem Evropské unie či aktivistů zbrkle. To by totiž odnesli spotřebitelé zdražením elektřiny a tepla. Navíc by byla zásadním způsobem ohrožena naše energetická bezpečnost. Obojí je nepřípustné.