Rakušan: Uhlí nejde jednoduše nahradit pomocí OZE

Jádro si máme ponechat, ale musíme být opatrné při výběru dodavatele Dukovan, myslí si Vít Rakušan. Foto: Jindřich Nosek

Jak si představuje vývoj české energetiky hnutí, které chce po volbách v příštím roce zasednout ve vládě? Na otázky iUHLI.cz odpovídal Vít Rakušan, předseda STAN a poslanec.

„Klima je otázkou příštích desetiletí aje dobře, že nová Evropská komise nastavila tento kurz. Nechci se stavět do role zakazovače nebo odpírače cestování, dovolených a tak dále,“ vysvětluje svůj postoj k unijním plánům omezit lidem život předseda hnutí STAN. Budoucnost energetiky vidí v kombinaci jádro – obnovitelné zdroje, roli plynu vidí jako překlenovací.

Po volbách v příštím roce byste chtěli být ve vládě. Jak by podle vás měla vyvíjet česká energetika pod tlakem Green Dealu? Jakou roli by v ní mělo mít jádro?

Česká republika trochu zaspává. Sice jsme v roce 2019 zřídili po vzoru Německa uhelnou komisi, která si dala za cíl dosáhnout dohody nad harmonogramem útlumu těžby uhlí a řešit náhrady pro postižené sektory a regiony, ale výsledky zatím nejsou žádné. Vláda se bojí učinit nějaký jasný závazek, stanovit termín ukončení těžby a rozhodnutí stále odsouvá. Řídíme se tedy zatím státní energetickou koncepcí, která je zastaralá a s aktuálními trendy příliš nepočítá. V současnosti je nemyslitelné vedle útlumu těžby uhlí kalkulovat i s opuštěním jádra, tak jako tomu je v Německu.

Čtěte také:
Jan Horáček: Energiewende v ČR opravdu nechci
Emise z energetiky klesají, z dopravy naopak rostou

Kdy by podle vás mělo Česko opustit uhlí jako zdroj energie?

Uhlí není budoucností, v Evropské unie je na tomto shoda a i ti všichni uhelní hráči dnes hrají o to, aby onen termín byl spíše v těch delších horizontech. My bychom byli raději za ten spíše rychlejší konec, ale musí vycházet z jasných předpokladů.

Čím uhlí nahradíme?

Obnovitelnými zdroji, které s časem získají větší míru efektivity a budou dostupnější. Je třeba změnit to paradigma náhledu na obnovitelné zdroje. Solární elektrárny dostat z polí na rodinné domy, paneláky, školy a podobně. Neopouštíme zmíněné jádro, u kterého ale musíme být opatrní a nedopustit narušení bezpečnostních zájmů České republiky, o což se někteří dnes snaží třeba v případě výstavby Dukovan. (Vít Rakušan je členem sněmovního Výboru pro bezpečnost, pozn. red.)

No a pak je tady rychlé, levné a dočasné řešení v podobě zemního plynu. Plynové elektrárny vyprodukují o 70 procent méně emisí než uhelné, účinnost je řádově o desítky procent vyšší a ceny plynu jsou na světových trzích poměrně příznivé. Navíc jde geopoliticky o poměrně bezpečnou surovinu. Zdrojem může být Rusko, USA, Perský záliv, Norsko… ČEZ v nedávné minulosti vybudoval paroplynovou elektrárnu v Počeradech a jsou s ní pozitivní zkušenosti. V severních Čechách, v místech současných hnědouhelných elektráren, kde jsou vyvedeny sítě, je možnost budování podobných plynových elektráren určitě řešením, jak překlenout současnou situaci.

Máte představu, kolik větrníků by se muselo v Česku postavit a kolik kilometrů čtverečních by zabraly fotovoltaické panely, aby tyto OZE plně nahradily uhlí? Ty zábory půdy a změny krajiny by vůbec nebyly malé…

Právě proto říkáme naprosto seriózně, že výpadek uhelné energie nelze jednoduše nahradit pouze obnovitelnými zdroji při současných technologiích. Proto i jádro, proto i plyn.

Máte již jasno v tom, kdo a za jakých podmínek by měl obstarat odpovídající kapacitu bateriových úložišť – soukromé firmy, nebo stát? Pokud by měla být zajištěna energetická bezpečnost, půjde v této oblasti zjevně o bilionové investice.

Energetická bezpečnost je prioritou a proto by to břímě odpovědnosti mělo být na státu, třeba zapojením ČEZu, v kombinaci s jasně nastavenými pravidly, zákony a jejich kontrolou. Tak jako máme Státní úřad pro jadernou bezpečnost, který vykonává státní správu při využívání jaderné energie, tak se bavme o roli státní kontroly při hlídání energetické bezpečnosti, ale to je věcí odborné debaty.

Z Evropského parlamentu i z dalších institucí spojených s aparátem EU zaznívají hlasy o tom, jak dalece mají Evropané změnit svůj život, ve jménu klimatu. Například snížit spotřebu masa o více než polovinu. Nejezdit na dovolenou k moři, celkově méně cestovat a tak podobně. Jak se na to díváte vy?

Evropská civilizace po značnou část své historie udávala světu kurz. Vzniklo zde právo, demokracie, moderní pojetí lidských práv i celá řada civilizačních výdobytků. Je více než jasné, že klima je otázkou příštích desetiletí a je dobře, že nová Evropská komise nastavila tento kurz. Nechci se stavět do role zakazovače nebo odpírače cestování, dovolených a tak dále. Dle mého je to spíše o tom, že chytřejší technologie, kvalitní infrastruktura a na ní navázaná veřejná doprava sníží individuální automobilovou dopravu, přivodí lidem méně stresu z ucpaných dálnic, dá jim více času pro práci či odpočinek třeba v onom vlaku a podobně.