Miliarda za nové kotle teplárny

[et_pb_section admin_label=”section”][et_pb_row admin_label=”row”][et_pb_column type=”4_4″][et_pb_text admin_label=”Obsah článku” background_layout=”light” text_orientation=”left” text_font_size=”14″ use_border_color=”off” border_color=”#ffffff” border_style=”solid”]

Nový kotel v teplárně Zelená louka bude spalovat směs černého a hnědého uhlí s biomasou. Foto: kpria.cz

 

Společnost Synthesia pokračuje v modernizaci svého tepelného hospodářství. Skončit by měla kolem roku 2020 a přinese významné snížení emisí. V první fázi chemička zhruba za miliardu korun nahradila kotle na uhlí vyspělejšími plynovými a fluidními.

Pracuje se na druhé části projektu, která dokončí výměnu v budoucnu potřebných kotlů teplárny a zajistí plnění ekologických podmínek i po skončení přechodného období snižování emisí,” uvedl mluvčí Synthesie Luboš Kopecký.

Čtěte také:
Elektrárny řeší, odkud brát vodu
Sedm největších problémů obnovitelných zdrojů

Podle studie hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) by se v Teplárně Zelená louka měl nahradit práškový granulační kotel o výkonu 87 megawattů (MW) spalující směs černého a hnědého uhlí kotlem o výkonu 57 MW na spalování směsi černého a hnědého uhlí a biomasy. Součástí projektu bude vybudování nové odsiřovací jednotky. Modernizace podle studie přinese nižší znečišťování ovzduší, výrazně poklesnou emise u tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku a oxidu uhelnatého. „Celý program bude završen rekonstrukcí turbín,” uvedl Kopecký.

Teplárna se budovala v 50. až 60. letech. Životnost zařízení pomalu končí. Provoz fluidního kotle má přinést snížení emisí oxidů síry, oxidů dusíku a prachových částic v okolí areálu společnosti. Investice za miliardu korun je nejdražším projektem podniku za poslední desetiletí. Na projekt přispívají ze 40 procent státní a evropské dotace. Teplárna zásobuje teplem a elektřinou samotnou chemičku i desítky firem v průmyslové zóně Semtine Zone. Největším odběratelem je společnost Explosia.

[/et_pb_text][et_pb_text admin_label=”Obsah BOXU” background_layout=”light” text_orientation=”left” text_font_size=”14″ background_color=”#ddd7c3″ use_border_color=”on” border_color=”#000000″ border_style=”solid” custom_padding=”10px|15px|10px|15px” text_font=”|on|||”]

Co je fluidní kotel

Jde o zařízení pro fluidní spalování zejména práškového uhlí. Pro vysokou účinnost i další výhody se užívá ve všech větších teplárnách a elektrárnách. Jemně rozemleté uhlí (případně i jiné látky) smíšené se vzduchem nabývá nad fluidním roštem vlastností tekutin. Práškové uhlí má daleko větší povrch než stejný objem kusového uhlí, takže rychle a stejnoměrně shoří na jemný popel, vhodnou regulací teploty lze dosáhnout snížení nežádoucích zplodin, zejména NOx. Protože vlastní hoření probíhá téměř okamžitě, dá se fluidní kotel dobře regulovat, a do směsi lze přidávat i další práškové látky, které na sebe váží například oxid siřičitý. Fluidní kotel dosahuje vysoké účinnosti, je to však zařízení poměrně složité, které se musí ze studeného stavu při najíždění postupně ohřívat až na provozní teplotu 850 °C. Při spalování uhlí je zpravidla před kotlem instalováno několik uhelných mlýnů. Při zacházení s uhelným prachem jsou potom třeba různá opatření, aby nedocházelo k samovznícení, k explozi prachu a podobně. Proto se postup používá ve středních a větších energetických provozech, kde se ale dnes tímto způsobem vyrábí asi 50 procent světové elektrické energie. Princip fluidního spalování byl poprvé vyzkoušen v USA začátkem 20. století (Milwaukee 1918) a byl výjimečně zkoušen i u parních lokomotiv a lodí.

[/et_pb_text][et_pb_text admin_label=”Mohlo by vás zajímat” background_layout=”light” text_orientation=”left” text_font_size=”14″ use_border_color=”off” border_color=”#ffffff” border_style=”solid”]

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Bochníček projede všude
Masakr v dole Ludlow
Těžit se bude pořád, tvrdí fakulta

[/et_pb_text][/et_pb_column][/et_pb_row][/et_pb_section]