Mimořádnou daní by se měl zabývat Ústavní soud

Podle Davida Klimeše je rezignace to nejmenší, co lze nyní po ministru Stanjurovi požadovat. Foto: wikipedia.org

Sněmovna přijala nejhorší daňový zákon, který v republice po roce 1989 vznikl. Ne náhodou žádná ze zemí Evropské unie nepřijala něco srovnatelného s českou daní z neočekávaných zisků, napsal ve svém Newsletteru novinář David Klimeš, podle nějž by se zákonem měl zabývat Ústavní soud.

Klimeš předložil hned několik argumentů. „Především z důvodu ochrany právního státu. Zákon vznikl jako přílepek k naprosto nesouvisejícímu zákonu od DPH. Absolutně neprošel alespoň minimálním oponentním procesem, a to jak odborným, tak politickým. Konkrétní sazby byly známa až těsně před hlasováním po posledním koaličním závaru. Z kauzy rušení speciálního danění stavebního spoření a i dalších víme, že není možné zneužívat legislativní proces jako rychlovlak,“ napsal.

Dalším důvodem je podle něj neshoda s legislativou EU. „Ministr Stanjura se na ni odvolává, ale zcela ji zprznil. Podstatou unijního nařízení je opak českého přístupu, tedy nemožnost kloubit vysoké stropy s vysokou windfall tax. Je tam spousta dalších zcela záměrných „omylů“. Výslovně se v nařízení píše o letech 2022 „and/or“ 2023, česká WFT je do 2025, to zásadní rozpor mezi krizovou intervencí, v nařízení „solidarity contribution“, a stabilní daní na delší období, což ovšem Stanjura nechce přiznat, aby nemusel čelit svému vlastnímu populistickému slibu o nezvyšování daní,“ zdůraznil Klimeš.

EPH státní úvěr na burzovní zálohy nedostal

Daň z nadměrného zisku považuje rovněž za ekonomický paskvil. „Stát nepředložil žádnou analýzu odvětví s „mimořádnými zisky“, aby nemusel danit zbrojaře či potravináře. Zcela nezdůvodněná je srovnávací základna. Ta je pevná 2018-21, přitom v nařízení je „on or after“ 1/1/18. Tím, že tam není klouzavé čtyřletí, tak nehrozí „vyvanutí“ daně, speciálně banky udrží ziskovost možná ještě dlouho, čistá úroková marže se zvyšuje. Nezdůvodněné, až korupční, je pak také vynechání středně velkých bank, které také mají zisky z vyšších sazeb ČNB, ale tu úvěrují ODS, tu jsou to kapitáni českého průmyslu (uvidíme, třeba na podesáté už zbohatlá Airbank za pomoci státu konečně tu zchudlou Monetu koupí…). Samotná celková absurdně vysoká sazba je pobídkou k vyhýbání se dani,“ vysvětlil Klimeš.

V této podobě jde podle Klimeše o extrémně hloupou daň. „Ministr Stanjura vymýšlí sazby, aniž by si nejprve pojistil daňovou základnu. Nijak nevyřešil pobídku k daňové optimalizaci. Zahraniční banky budou masivně nakupovat nové IT systémy a další technologie od matek. V energu je to ještě absurdnější příběh: EP Commodities okamžitě odešla danit do zahraničí,“ připomněl Klimeš již ohlášený krok Daniela Křetínského.

Fiala nečekává další odchody firem

Babiš se potichu stal elektrikářem a plynařem

Při své kritice vlády a zejména ministra financí Zbyňka Stanjury, kterého vyzval k rezignaci, však Klimeš upozorňuje, že ani předchozí premiér Andrej Babiš není relevantní alternativou. Vedle mnohokrát probíraných kauz přinesl i jednu novou informaci.

Uvedu jednu novinku, která by zasluhovala pozornost médií. V čase, kdy stát extrémně reguluje trh s elektřinou a plynem, se Babiš stal nepozorovaně celkem významným elektrikářem a plynařem. Z jedné své firmy tento rok udělal obchodníka s energiemi AGF Energy, v říjnu k předmětu podnikání přidal obchod s energiemi. Dosadil tam svého klíčového manažera Petra Cingra a navýšil kapitál na 27 milionů, to už rozhodně není zaparkovaná minifirma. A teď si představte, že tento člověk by zde zároveň vytvářel pravidla státní regulace energií. To je nepřijatelné, jako byl nepřijatelný jeho střet v zemědělství, médiích, chemii atd.,“ napsal David Klimeš.