ČEZ i MND už nabízejí zastropované ceny energií

MND nabízejí od 1. 11. 2022 nové Ceníky se stropem, které u plynu nabízejí obchodní cenu 3 025 Kč za MWh s DPH a u elektřiny 6 050 Kč za MWh s DPH.

Společnost ČEZ začala započítávat zákazníkům s vyššími cenami energií do záloh vládou schválený strop pro dodávky elektřiny a plynu od listopadu. Úprava záloh se podle společnosti týká stovek tisíc zákazníků. Zastropované ceny už nabízejí i Moravské naftové doly (MND).

ČEZ Prodej během listopadu rozešle části svých zákazníků nový rozpis záloh, v nichž už bude zohledněno vládní zastropování cen energií. Podle společnosti je cílem tohoto kroku rovnoměrnější rozložení plateb, což by mělo zvýšit efekt vládního opatření. Očekávaná spotřeba se tak vydělí počtem měsíců v roce a zákazník by měl každý měsíc platit stejnou částku. Úpravu ČEZ započítá automaticky, zákazníci, kterých se to týká, tak podle firmy nebudou muset o nic žádat.

MND nabízejí od 1. 11. 2022 nové Ceníky se stropem, které u plynu nabízejí obchodní cenu 3 025 Kč za MWh s DPH a u elektřiny 6 050 Kč za MWh s DPH. Ceníky jsou nastaveny tak, že MND umožňují rychlé snížení cen v případě jejich budoucího poklesu. Zákazníci na uvedených cenách tedy nebudou fixováni. MND nabízejí tyto ceníky se smlouvou na dobu neurčitou, kterou mohou zákazníci v tříměsíční lhůtě vypovědět.

Do roku 2030 se bez plynu a uhlí neobejdeme

Jsem rád, že se nám díky ceníkům se stropem povedlo vytvořit produkty, které v současné složité situaci zákazníkům vycházejí vstříc nejen cenou, ale i podmínkami,“ uvedl ředitel marketingu a komunikace MND Energie Jan Sýkora.

Ceníky se stropem jsou přístupné jak pro nové, tak stávající zákazníky s roční spotřebou do 63 MWh u plynu a 30 MWh u elektřiny. Určené jsou však primárně pro zákazníky nové. I přesto na nové ceníky mohou zákazníci stávající přejít. Těm to bude umožněno od 1. 1. 2023.

Vláda na začátku října stanovila na dodávky energií cenové stropy, a to 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočíst distribuční poplatky. Premiér Petr Fiala (ODS) tehdy uvedl, že náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun. Maximální ceny budou podle nařízení vlády plošně platit od ledna příštího roku pro domácnosti, malé a střední podniky a instituce a vybrané firmy z veřejného sektoru.

V připomínkovém řízení je nyní návrh nařízení vlády, aby zastropované ceny energií platily i pro státní nebo městské podniky, které nemají obchodní charakter. Typicky půjde například o technické služby nebo kulturní centra. Podmínkou je, aby je vlastnil stát nebo územní samosprávné celky. Původně měl pro firmy z veřejného sektoru bez obchodní povahy zajišťovat energie státní obchodník, jeho fungování je však po přijetí zastropovaných cen nejisté.