Do roku 2030 se bez plynu a uhlí neobejdeme

Profesor František Hrdlička upozorňuje, že dle čtyři roky staré predikce Němcům mělo stačit k pokrytí jejich spotřeby asi 170 GW instalované kapacity v obnovitelných zdrojích. Tu již prakticky mají, ale nepokrývá ani polovinu spotřeby. Foto: František Hrdlička

Obnovitelné zdroje v dohledné době energii pro střední Evropu nezajistí. V roce 2030 se bez fosilních paliv neobejdeme. Dokládá to podrobný model webu Fakta o klimatu, který analyzoval server Seznam Zprávy.

Reálné možnosti solárů a větrníků se rozhodli co nejpřesněji vyčíslit analytici webu Fakta o klimatu (FoK). Namodelovali středoevropskou energetiku do roku 2030 podle plánů české a německé vlády. A zkoumali, kolik plánované nízkoemisní zdroje v té době vyrobí, s přihlédnutím k jejich reálné produkci a skutečnému počasí po jednotlivých hodinách v loňském roce.

Podle plánů německé vlády a domácích předpokladů má narůst kapacita obnovitelných zdrojů v regionu z dnešních 125 GW na 370 GW, tedy téměř trojnásobně. Přesně jak navrhuje hnutí Duha. Ani při tak rychlém tempu ale nebude podle FoK skutečný výkon solárů a větrníků stačit, aby se energetika obou zemí obešla bez fosilních zdrojů. Tedy plynových, případně uhelných elektráren.

„Obnovitelné zdroje nikdy nedají dost energie na to, aby udržely naši zpovykanou společnost v chodu. Energie ze Slunce dopadající na zemský povrch má malou hustotu, její využití v solárech a větrnících je neefektivní. Ve fosilních palivech je energie nashromážděná za miliony let, s hustotou více jak čtyřtisíckrát vyšší. Ani to ale nestačí. Pokud chceme naši civilizaci udržet v chodu, potřebujeme zdroj ještě hustší energie, což je pouze jádro,“ popsal realitu předseda spolku Realistická energetika a ekologie Jaroslav Čížek.

Evropa začíná vozit uhlí i z exotických zemí

Problémem je rostoucí spotřeba

Hlavním problémem totiž je neustále rostoucí spotřeba elektřiny. I při splnění svých zelených plánů se Německo koncem dekády plně obejde bez fosilu jen asi pětinu roku, tedy kolem 70 dní.   „Kvůli elektrifikaci průmyslu, dopravy a teplárenství bude potřeba vyrobit v létě asi 1,1–1,2krát elektřiny více než dnes, v zimě 1,3–1,6krát víc. Pokud by Němci vůbec nerozvíjeli obnovitelné zdroje, museli by kolem roku 2030 vyrobit z fosilních zdrojů, případně importovat, řádově 500 TWh elektřiny za rok,“ vysvětlil ředitel FoK Ondráš Přibyla.

Podobný propočet provedla FoK pro další evropské regiony i celý kontinent. Na větším území se výpadky obnovitelných zdrojů lépe vyrovnávají, takže nároky na fosilní zálohu jsou nižší. Aby však evropský systém fungoval a soláry, větrníky či hydroelektrárny v různých zemích se mohly doplňovat, musela by se celá Evropa propojit vysokokapacitními sítěmi.

Jde zatím jen o čistě teoretickou úvahu. „Výstavba sítí stojí víc než samotné zdroje, předpokládané náklady na celý systém by tak mohly vzrůst až na dvojnásobek nákladů na samotné elektrárny,“ upozorňuje František Hrdlička, odborník na výrobu energie z pražské ČVUT a spolupracovník spolku Realistická energetika a ekologie. „Autoři studie zapomínají říct, že i kdyby se propojení Evropy povedlo, kolik bude stát a kde se na to vezme potřebné bez emisí vyráběné železo, zelený cement, zelená měď, zelený porcelán a tak dále. To všechno vyžaduje energii navíc, kterou podobné analýzy raději nezmiňují,“ dodal Hrdlička.

Pomůže EU s financováním plynovodu Stork II?

Přestože obnovitelné zdroje nejsou samospásné, podle analytiků FoK má smysl je rozvíjet a podporovat v co největší míře, protože to znamená šetřit fosilní paliva. „Už zdvojnásobení instalovaných kapacit solárů a větrníků by přineslo významnou redukci výroby energie z uhlí a plynu,“ říká Přibyla.

Při velkém počtu obnovitelných zdrojů bude ale třeba řešit, co s přebytky elektřiny při příznivém počasí. „Ani bateriová a vodíková akumulace nedokáže vyřešit problém se skladováním elektřiny. Nadále potřebujeme v soustavě klasické řiditelné zdroje pro pokrytí poptávky v době, kdy obnovitelné zdroje neprodukují. Na této premise se do doby nějakého technologického průlomu, jímž mohou teoreticky být malé modulární reaktory, nic nezmění,“ vysvětlil analytik energetické skupiny Sev.en Energy Pavel Farkač. Přesto však i skupina Sev.en do obnovitelných zdrojů investuje. „Podpora rozvoje obnovitelných zdrojů by určitě měla pokračovat, byť jen v mezích cílových hodnot českých dekarbonizačních závazků. A při vědomí, že výroba solárů a větrníků by měla dostatečně pracovat s akumulací přebytečné elektřiny, aby nebylo nutné například v silně slunečných dnech omezovat výrobu z jádra nebo elektřinu mařit,“ řekl Farkač.

Profesor Hrdlička navíc upozorňuje, jak jsou zelené predikce zrádné. „Mám k dispozici čtyři roky starou predikci Energiewende (německé energetické transformace – pozn. red.), podle které Němcům mělo stačit k pokrytí jejich spotřeby asi 170 GW instalované kapacity v obnovitelných zdrojích. To už skoro mají, a pokryje jim to s bídou polovinu dnešních potřeb,“ uvedl.