Bedřich Moldan klimatickou neutralitu vnímá jako cíl, kterého je potřeba dosáhnout bez kompromisů. Foto: wikipedia.org

Uhlí je podle bývalého ministra životního prostředí Bedřicha Moldana vysoce nebezpečný zdroj. Nechce jej však nahrazovat přechodně plynem, ale rovnou obnovitelnými zdroji.

Podle bývalého ministra životního prostředí Bedřicha Moldana nepřestávají některé banky financovat uhelné projekty kvůli nátlaku aktivistů, nýbrž kvůli nařízení EU. Jeho konečná podoba přitom však ještě není schválená. Omlouvá také Čínu, jež nyní produkuje asi třetinu světových emisí CO2 a její podíl navíc ještě dále poroste.

Čtěte také:
Hrdlička: Při náhradě uhlí plynem doporučuji spěchat pomalu
Závislost na dodavateli plynu je horší než u jádra

Česká republika má jediný zcela bezpečný zdroj elektřiny a tím je uhlí. Jeho zásoby máme při současné legislativě zhruba do roku 2050. Má smysl tyto zdroje za spoustu miliard nahrazovat plynovými kapacitami, když je budeme muset během několika dalších let odstavit stejně jako ty uhelné?

Záleží na tom, co znamená termín bezpečný zdroj. Jeho „bezpečnost“ rozhodně není dána jen tím, že poklidně v zemi čeká, až ho vytěžíme. V souvislosti se současnou globální klimatickou krizí jde naopak o zdroj vysoce nebezpečný, protože velkou měrou přispívá k prohlubování globálního oteplení a dalších nepříznivých projevů probíhající změny klimatu. Uhlí je třeba nahradit nikoliv plynem, což je rovněž fosilní palivo, ale obnovitelnými zdroji.

Při spalování plynu vznikají oproti spalování uhlí zhruba poloviční emise CO2. Vzhledem k únikům metanu při těžbě a přepravě je ale z klimatického hlediska zhruba stejnou zátěží jako uhlí. Přechodem na plyn navíc zvýšíme svou energetickou závislost. Čím se tedy ospravedlní finanční prostředky vynaložené na přechod z uhlí na plyn?

Souhlasím, je třeba trochu rozšířit časovou perspektivu a dívat se do budoucnosti zcela fez fosilních paliv. Zavázali jsme se k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 a rozhodně nezbývá moc času, pokud chceme vše odpovědně připravit.

Jaký způsob ukončení používání uhlí a jeho stabilní nahrazení je podle vás v Česku ekologicky, ekonomicky a bezpečnostně ten správný?

Prostě se musí k jistému datu používání uhlí ukončit, a na základě této základní premisy připravit ekologicky, sociálně, ekonomicky a jinak optimální parametry pro novou situaci v závislosti na konkrétních geografických podmínkách a s respektováním uvedeného základního cíle dosažení uhlíkové neutrality.

Některé banky na nátlak aktivistů odmítají financovat uhelné projekty, aktivisté útočí i na pojišťovny, aby přestaly pojišťovat uhelné aktivity. Plynový byznys přitom nechávají banky i aktivisté bez povšimnutí, byť jeho emise CO2 jsou prakticky stejné jako, jako z uhlí. Dává vám to smysl?

Nejde o nátlak aktivistů, ale rozhodnutí Evropské unie, která po dohodě premiérů členských států – tedy i našeho premiéra – uvádí v život takzvanou taxonomii, to znamená jasný výčet kategorií investic, které nebude nadále možno financovat. Přesné znění příslušného nařízení není dosud definitivně schváleno, ale pravděpodobně bude obsahovat možnost financovat některé zdroje tepla či elektřiny, například kogenerační, dočasně i z fosilních zdrojů, ovšem za velmi přísných environmentálních i ekonomických podmínek. O věci intenzivně jednají členské státy EU.

Je podle vás správné, aby největší producent CO2 na světě, což je Čína s téměř třetinovým podílem na jeho globálních emisích, ohlásila, že její emise porostou do roku 2030 a teprve pak prý začnou klesat? Země v EU i USA přitom již emise aktivně snižují. Je správné, že největší znečišťovatel má zvláštní podmínky?

Především je třeba vidět, že čínské emise na hlavu jsou stále nižší než v průměru ve vyspělých státech včetně České republiky, nemohou za to, že jich je tolik. Zároveň je nutno brát do úvahy nejen dnešní emise, ale kumulativně jejich objem i v minulých mnoha letech, emise v ovzduší zůstávají  a znečišťují je po mnoho desítek let. A v tomto ohledu máme oproti Číně určitě nesmazatelný dluh.

Profesor, RNDr. Bedřich Moldan, CSc., dr.h.c.

Bedřich Moldan (1935) byl první československým ministrem životního prostředí a dodnes se v ekologii veřejně angažuje. Názorově, jak je zřejmé i z našeho rozhovoru, má nyní blízko k ortodoxním ekologistickým proudům.