Závislost na dodavateli plynu je horší než u jádra

ODS má podle svého místopředsedy Alexandra Vondry recept na metanové emise ze zemního plynu – chce, aby EU přestala házet klacky pod nohy jádru. Foto: ks

Místopředseda ODS Alexandr Vondra za svoji stranu odmítá „závody“ o to, jak rychle se zavře poslední uhelný zdroj, které zemi vnucují aktivisté Zelené fronty.

Co nejširší diverzifikace energetických zdrojů je podle ODS správná cesta do budoucnosti. Zásadní význam pro ni má i jádro, u nějž Alexandr Vondra vnímá závislost na jednom dodavateli jako méně rizikovou, než v případě plynu. Bez kterého se však neobejdeme.

Podporujete nahrazení uhlí v českém teplárenství a energetice zemním plynem? 

Ano, uhlí tu nebude věčně, zásoby se tenčí a rostoucí cena povolenek ETS stejně povede k tomu, že těžaři a energetici budou od uhlí odcházet. Postupný, nikoli ale zbrklý přechod na jiné zdroje – nejen na zemní plyn, ale i biomasu, spalování odpadu a v energetice pak zejména využití jádra ve spojení s obnovitelnými zdroji a akumulací energie – je cesta k budoucnosti. Transformace teplárenství ale musí být připravena tak, aby se v Česku nerozpadlo centrální zásobování teplem. Proto je mimo jiné důležité nezávodit v tom, jak rychle se v zemi zavře poslední uhelný zdroj.

Čtěte také:
Média dávají aktivistům nesmyslně velký prostor
Větrníky mají smysl na pětině území

Podporujete dotace na výstavbu a přestavbu plynových elektráren a tepláren? 

Musíme využít fondů EU. V teplárenství zejména Modernizačního fondu, který je k takové transformaci předurčen. Dalších fondů pak využijeme k posílení obnovitelných zdrojů a akumulace v energetice a výrobě elektřiny. A budeme dál usilovat o tom, aby jádro získalo status čistého zdroje a mělo tak přístup k výhodnějšímu financování.

Kdo a kde by, podle vás, takové elektrárny měly stavět? 

To je na rozhodnutí vlastníků energetických firem, které budou předkládat žádosti. Předpokládám, že mohou využít areálů, kde mají nyní elektrárny či teplárny a blízko je potrubí, půjde-li o plyn. Například ČEZ takto postavil plynovou elektrárnu v Počeradech.

Máte relevantní informace o tom, kolik procent metanu uniká při těžbě plynu v Rusku, odkud bereme a budeme brát drtivou většinu plynu? (Informace je důležitá pro kvalifikované posouzení celkové emisní zátěže oxidem uhličitým.)

Ano, máte pravdu, metan uniká při těžbě zemního plynu. Sice se to nepromítá do bilance u nás – kromě vlastního spalování plynu – ale v globální bilanci, která je rozhodující, to bude. Sázka na plyn není všespásná. Proto strategicky usilujeme o to, aby se v dlouhodobém horizontu nejen udržel, ale i zvýšil podíl jaderné energie na energetickém mixu. Tam problém s emisemi není.

Ačkoli se zastánci plynu snaží tvrdit opak, Česká republika je závislá na ruském plynu. V tuhle chvíli z něj bereme přibližně 74 procent přímo a dalších asi 14 procent prostřednictvím německé burzy, přičemž jde ale opět vesměs o ruský plyn. Bude tomu tak i nadále, protože napojení na polskou a rakouskou síť, které by mohlo do Česka přivést plyn z jiných zemí, dodnes chybí. Nejde tedy o ještě mnohem větší bezpečnostní riziko, než v případě jádra, které se vždy nakupuje na několik let dopředu, zatímco zásoby plynu máme na nějakých 90 dnů?

Souhlasím s vámi, že jednostranná závislost na dodavateli plynu je bezpečnostně horší faktor než v případě využití energie z jádra. V našem programu na to myslíme. Nechceme posilovat závislost na dovozu z Ruska. U plynu je klíčová diverzifikace dodávek a přepravních cest, měli bychom také usilovat o podílu na terminálu LNG v některé sousední zemi. V širším smyslu je pak stěžejní celková diverzifikace energetického mixu.