„Most do klimatického pekla“ pojišťovnám nesmrdí

V rámci Akčních dnů proti špinavému pojišťování vyvěsili aktivisté u pražského sídla pojišťovny Allianz transparent s nápisem „Plyn je most do klimatického pekla“. Poukázali tím na pokrytectví bank a pojišťoven, které se chlubí ukončováním podpory uhlí, ale plyn v tichosti financují dál.

„Přechod z uhlí na plyn, který plánuje většina tuzemských energetických firem, je velkým rizikem pro naši budoucnost. Plyn je fosilní palivo, které má sice při spalování o polovinu nižší emise než uhlí, nicméně kvůli únikům metanu při těžbě a transportu je rozdíl mezi uhlím a plynem minimální,“ citoval Deník referendum mluvčí koalice „Zastavme špinavé prachy“ Žofii Hobzíkovou.

Čtěte také:
IEA chce stopku pro investice do uhlí, plynu a ropy
Šálek: Násilný přechod na plyn je nelogický

Je to skutečně až absurdní paradox. Zatímco uhlí se dostalo do pozice veřejného nepřítele, plyn je stále v řadě očí jakýmsi skoro zeleným palivem. Opak je pravdou. Pokud srovnáme zátěž pro klima, kterou představuje u nás doma těžené a spalované uhlí a tisíce kilometrů daleko těžený a dopravovaný plyn, dostaneme prakticky stejná čísla. Dost možná z tohoto soupeření plyn vyjde dokonce hůř. Podle expertíz totiž stačí, aby při jeho těžbě a přepravě unikly do ovzduší pouhá 3 procenta, aby to vyrovnalo nižší emise při spalování. Například podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa, kterého asi nikdo nebude podezřívat z antipatií k Rusku, ale při těžbě v této zemi, odkud k nám proudí drtivá většina plynu, uniká do ovzduší procent šest. Filip zároveň tvrdí, že ještě daleko horší dopad na životní prostředí má těžba břidlicového plynu v USA, kde uniká asi osm procent. I kdyby předseda komunistů přeháněl, nebo neměl úplně přesná čísla, jde v každém případě o poměrně alarmující situaci.

V rámci boje proti změně klimatu totiž mohou být vynaloženy miliardy na přechod z uhlí na plyn, přičemž se zátěž pro klima dokonce zvýší. Plyn má ale mimořádně silné zastánce v čele s Ruskem a Německem. Vzhledem k tomu, že USA nakonec ustoupily od sankcí proti společnostem budujícím plynovod Nord Stream 2, je pravděpodobné, že došlo k dohodě, podle níž do Evropy zamíří i více amerického plynu.

Ve skutečnosti totiž zdaleka nejde tolik o klima, jako především o peníze. To dokazuje pokrytecký postoj bank a pojišťoven, které velmi hlasitě do světa oznamují, že odmítají financovat uhelné doly a elektrárny. O plynu se však odmítají bavit. Důvod je jasný, financovat i pojišťovat ho hodlají vesele dál. Aktivistům už to došlo, jenže dost možná je už pozdě. Ve své svaté válce proti uhlí totiž nástup plynu dlouho přehlíželi. Nyní je Nord Stream 2 prakticky dokončený. A po Evropě se začínají budovat plynové elektrárny i teplárny. Jde o miliardové investice. Vynaložené peníze budou chtít investoři, většinou právě údajně zelené banky, zpátky. Je bláhové si myslet, že by se tak obrovské investice mohly vrátit během pár let, po něž by zde plyn měl být coby přechodné palivo. Pokud zejména Evropská unie neprocitne, tak po mostě do klimatického pekla budeme chodit hodně dlouho.