Na Mostecku vzniká nová krajina, přátelská k lidem i přírodě. Hornictví a energetický průmysl patří k historii Mostecka už od konce devatenáctého století. Bez nadsázky se dá říci, že oblast pod Krušnými horami, na které shlíží zámek Jezeří, byla rezervoárem energie pro uskutečnění prvorepublikového hospodářského zázraku. A těžba uhlí a výroba energie samozřejmě formovala tvář tamní krajiny. Industriální prostředí se ale nyní začíná měnit.
Těžba hnědého uhlí byla podle homer.cz v lomu ČSA ukončena, dotěžují se poslední zbytky a také v sousedním lomu Vršany už připravují plány, jak s těžební jámou po konci doby uhelné naloží. Pro Mostecko je to nyní stejně velká příležitost na změnu, jako byla ta ekonomická, když energii ze severu Čech využívala celá republika. Hnědouhelné lomy se naplní vodou, otevřou se přírodě, ale místo tu bude i pro moderní energetiku. V České republice jsou lomy na Mostecku na startovní čáře jako první. Cestou moderního trendu přeměny krajiny po těžbě ale půjdou postupně všechny těžební lokality.
Lom ČSA a lom Vršany rozděluje silniční koridor mezi dvěma velkými městy, Mostem a Chomutovem. Pro lidi jsou to dvě různá území. Rozdílná kvalita uhlí, v čase v každém z lomů těžila jiná společnost. Pro přírodu je to ale jeden celek nevhodně protnutý silnicí. Biotop, který na sebe přirozeně navazuje. A stejně přirozeně přechází do Krušných hor. Příběh lomu ČSA V lomu ČSA už byla těžba ukončena a dotěžují se poslední zbytky v rámci sanační těžby a je jasné, jak se s územím dále naloží. Velká část těžební jámy už prošla rekultivací. Tam, kde se těžilo, jsou dnes vodní plochy, pole, louky, les. Ve zbytkové jámě lomu ČSA se už vytváří základ budoucího jezera. Část lomu nechají těžaři bez zásahu člověka. Ekologům se tak splnil sen. Příroda dostala prostor, aby předvedla, co umí. Podle všech zkušeností ze zahraničí, kde už se takto běžně postupuje, dokáže příroda krajinu napravit mnohem rychleji, efektivněji a hlavně trvaleji, než to udělá člověk. Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo v říjnu loňského roku v území lomu ČSA nové unikátní zvláště chráněné území – národní přírodní památku Lom Československé armády. Má rozlohu přes 12 kilometrů čtverečních a zahrnuje podstatnou část zbytkové jámy stávajícího lomu včetně vznikajícího jezera a představuje vůbec největší plochu v České republice, která byla po těžbě ponechána přirozeným přírodním procesům.
Rozhodnutí ČEPS o Tykačových elektrárnách přiblížilo ČR za hranu deficitu elektřiny
Na místě bývalé těžební jámy se vytvořila pestrá mozaika stanovišť – od suchých stepí a erozních strží přes tůně a mokřady až po samovolně vznikající lesostep. Dnes hostí mimořádné množství vzácných druhů v České republice, včetně klíčových populací lindušky úhorní a bělořita šedého a je jedním z přírodně nejcennějších území střední Evropy. Přírodní památku si už mohou turisté na místě prohlédnout, většina území je od loňského léta lidem přístupná.
Podobný příběh se píše v sousedním lomu Vršany, kde se stále ještě těží. I tady se musí těžař přizpůsobit moderním trendům a změnit plány jak s územím naložit. Ty plány, které se schvalují a připravují ještě před zahájením těžby a v současné době už nevyhovují tomu, jakým způsobem člověk ke krajině přistupuje a jaké má na její využití požadavky. Příroda bude hrát prim i tady. I v lomu Vršany by podle plánů těžařů mělo vzniknout jezero. V území ale dostane prostor také energetika a příroda. S plánováním dalšího formování krajiny pomáhají těžařům akademici. V rámci strategického projektu Ústeckého kraje Region univerzitě, univerzita regionu realizovaného Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem výzkumníci České zemědělské univerzity, která je partnerem projektu RUR koordinovaného UJEP, už více než rok bádají v lokalitě lomu Vršany a hledají nejoptimálnější způsob, jak krajinu hnědouhelného lomu využít co nejlépe pro rozvoj Ústeckého kraje. Na výsypkách lomu Vršany lidé z univerzity porovnávají a zkoumají rozličné biotopy. Jak si plochy s přirozenou obnovou poradí s teplým a suchým létem, jaké živočišné druhy a rostliny se vyskytují na různých místech v lomu, měří tu vlhkost, teplotu na povrchu i pod povrchem. Mistři krajináři z UJEP připravují různá využití lokality a vytváří modely krajiny podle zaměření na přírodu, energetiku, konvenční rekultivaci, přirozenou obnovu, průmysl. To vše pak představí veřejnosti ve virtuální realitě a 3D modelech tak, aby si i lidé, kteří tu žijí, mohli říct, jakému prostředí dávají přednost. A i tady by mohla vzniknout národní přírodní památka, která by plynule navázala na území sousedního lomu ČSA. Přes komunikaci, která oba lomy rozděluje, by v budoucnu mohl vést velkorysý biokoridor, který umožní zvěři bezpečně v území přecházet podle potřeby.