Doba čtení:2 m, 47 s
Ministerstvo životního prostředí souhlasí s ukončením těžby v Dole Karviná, závodu ČSA. Souhlasné stanovisko zveřejnilo včera v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Má ale sedm desítek podmínek, které musí státní podnik Diamo splnit. Mezi ně patří jednání s obcemi, na jejichž katastru důl leží, či vypracování řady studií. Těžba v Dole ČSA skončila předloni v únoru. Její obnovení v době současné energetické krize by podle studie nebylo ekonomické.
Mluvčí podniku Diamo Jana Dronská řekla, že souhlasné stanovisko očekávali. „Je to další etapa likvidačního procesu. Potřebujeme jej jako základní krok pro další postup. Je to nutný dokument pro to, abychom mohli požádat Báňský úřad o povolení k likvidaci dolu,“ řekla. Dodala, že podmínky uvedené v rozhodnutí, podnik splní.
Realizace záměru představuje likvidaci Dolu ČSA, který je v dobývacích prostorech Doubrava u Orlové a Karviná-Doly. Ukončení činnosti bude obsahovat například zásyp dvou těžních jam a jedné výdušné jámy. Na jejich zasypání bude podle projektu potřeba 121.500 metrů krychlových materiálu. Součástí záměru bude i likvidace povrchových objektů. Jejich demolicí vznikne téměř 90.000 tun materiálu.
Prodloužení těžby OKD přinese městům miliony
Státní podnik Diamo, který důl převzal v roce 2021, bude povinen například při návozu materiálu k zásypu a při demolicích objektů měřit intenzitu hluku. Musí monitorovat podzemní a povrchové vody, minimalizovat výstupy metanu či důkladně vyklidit podzemí. Cílem je odstranění všech závadných látek, které by mohly být po zatopení podzemní vodou příčinou kontaminace důlních vod. Další podmínky se týkají například kácení či výsadby stromů.
Zveřejněné stanovisko se týká Dolu ČSA. V podobné fázi je nyní i likvidace Dolu Darkov na Frýdecko-Místecku. Státní podnik Diamo, který má na starosti zahlazování následků hornické činnosti a zajišťuje i útlum dolů, vypracoval studii, z níž vyplynulo, že v obou dolech by bylo možné těžbu uhlí obnovit. Bylo by to ale technicky náročné a drahé. Jenom příprava by trvala šest let a stála by zhruba deset miliard korun. Těžit by se pak dalo 14 let. Bylo by k tomu navíc potřeba sehnat až 2700 kvalifikovaných pracovníků, kteří by ale už museli mít praxi.
Studie: Na Green Deal není dostatek surovin
Těžba v dolech ČSA a Darkov skončila loni v únoru. Důl Československá armáda (ČSA) vznikl 1. července 1995 spojením dvou původně samostatných dolů ČSA a Doubrava. Jeho historie však sahá až k samým počátkům dolování na Karvinsku. Oblasti se týkají první zprávy o nálezech černého uhlí v 18. století, v roce 1780 tam v místě zvaném Kamienčok zahájil těžbu Jan František Larisch-Mönnich. Za dobu existence bylo v dole vytěženo celkem 144,418.264 tun uhlí. Za existence dolu ČSA byly vyraženy stovky kilometrů chodeb a těžilo se v hloubce až 1200 metrů pod povrchem.
V současné době OKD uhlí těží jen v Dole ČSM na Karvinsku. Těžba tam bude podle posledního rozhodnutí vlády pokračovat do roku 2025. Podle původních plánů měla těžba skončit loni, v červnu se ale rozhodlo o prodloužení minimálně do konce roku 2023. Později se prodloužila ještě o dva roky.
Letos a v dalších dvou letech chce OKD vytěžit 3,6 milionu tun uhlí. Pro pokračování těžby OKD potřebuje kladné stanovisko v posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). To by mělo být vydáno v létě.