Doba čtení:2 m, 0 s
Ve Zbýšově na Brněnsku vzniká u těžní věže bývalého dolu Simson 56 metrů dlouhá replika štoly. Dělníci zatím dávají dohromady ocelovou výztuž z tzv. hajcmanů a jsou zhruba v polovině. Do konce května má být výztuž hotová a poté se bude štola obkládat betonovými pažnicemi.
Postupem času se bude do štoly doplňovat i zařízení, které v ní fungovalo, jako je například dopravník, koleje a na něm důlní lokomotiva a vagony pro přepravu vytěženého uhlí i horníků. „To je ale práce na další roky. Podařilo se nám získat vybavení například z Paskova nebo OKD. Všechno je ale potřeba vyčistit a opravit,“ řekl Karel Novotný z Vlastivědného spolku Zbýšov, který řadu let ve Zbýšově uhlí jako havíř těžil.
Čtěte také:
Těžaři si brousí zuby na vesmírný poklad
Budou jednou české firmy těžit ve vesmíru?
Už letos se lidé budou moct do štoly podívat. Termíny ještě nejsou přesně dané, ale mělo by jít o jednu sobotu v červenci a jednu v srpnu, kdy pojede parní vlak na muzejní průmyslové dráze ze Zbýšova do Zastávky, a poté také při zářijových Hornických slavnostech.
Současně vzniká ještě kratší replika staršího typu štoly, kdy se výztuže dělaly dřevěné. „Aby lidé viděli, jak to na dole začínalo v 19. století,“ řekl Novotný.
Kvalitní černé uhlí se v rosicko-oslavanském revíru těžilo už od poloviny 18. století, konec těžby se datuje do roku 1992. Z dolu Simson zbyla těžní věž a v ní je také postupně se rozrůstající hornické muzeum, které spravuje Novotný se svými bývalými kolegy horníky. „Provádíme v něm, když má někdo zájem a pořád ještě upravujeme a doplňujeme expozici. Chystáme také expozici i v prvním patře. Do konce května budeme mít také zpět opravenou klec,“ řekl Novotný. Tedy tu, v níž horníci sjížděli do podzemí. Důl Simson měl maximální hloubku 625 metrů.
Do podzemí se zde však nelze podívat, protože po ukončení těžby byla jáma zasypaná a zakrytá železobetonovou deskou.
Další památkou na těžbu je ve Zbýšově také halda, která je již zarostlá vegetací. V okolí lze nalézt další památku v Oslavanech, kde je těžní věž dolu Kukla. Zde také vytéká tzv. dědičnou štolou voda z dolu.
Dolů bylo v rosicko-oslavanském revíru několik. Revír se táhne severojižním směrem od Říčan až po Novou Ves, hlavní doly byly v Zastávce, Babicích, Zbýšově a Oslavanech.