Doba čtení:2 m, 13 s
Jediným „pasažérem“ dálkově řízené vzducholodi o délce 12 m a šířce 2,5 m byl aerodynamický spektrometr částic, který dokáže každou vteřinu změřit velikostní spektrum částic od 0,5 do 10 mikrometrů. Foto: 7EC

Elektrárna ve Chvaleticích už zažila leccos, hasičské cvičení na komíně i nocující aktivisty na chladicí věži. Nedávno však bylo možné nad jejími věžemi poprvé v historii spatřit vzducholoď. Nešlo však o teroristický útok ani turistickou atrakci. Netradiční podívanou „zařídila“ Laboratoř pro studium kvality ovzduší Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která měřila prachové částice v oblacích páry nad chladicími věžemi.

Jediným „pasažérem“ dálkově řízené vzducholodi o délce 12 m a šířce 2,5 m byl aerodynamický spektrometr částic, který dokáže každou vteřinu změřit velikostní spektrum částic od 0,5 do 10 mikrometrů. Akademický tým Jana Hovorky provedl stovky metrů nad zemí celkem 16 letů a dospěl k překvapivým závěrům: chladicí věže vynášejí prachové částice velmi efektivně minimálně do výšky 600 m a maximální koncentrace jemných prachových částic v tzv. kouřové vlečce jsou překvapivě nízké. Měření prokázala, že chvaletický systém odvedení spalin je tak efektivní, že reálně snižuje produkci tuhých znečišťujících látek do ovzduší.

Čtěte také:
Provozní budova Chvaletic dostala nový kabát
Řidič a klapkař musí být skvěle sehraní

Jsem moc rád, že jsem mohl ve Chvaleticích toto měření realizovat, protože ho v uhelné elektrárně dosud nikdo na světě neprovedl.Zatímco v tom nejhorším prostoru nad chladicími věžemi chvaletické elektrárny jsme naměřili maximálně 300 μg/m3, v obcích, kde pár domů špatně zatopí, běžně měříme 700 – 2 000 μg/m3 přímo v ulicích,“ uvedl Jan Hovorka z Přírodovědecké fakulty. „Vysvětluji si to tím, že v chladicích věžích, do nichž jsou zavedeny spaliny, probíhá jakási sekundární vypírka, která podstatně snižuje dopad na čistotu ovzduší. Část tuhých znečišťujících látek spadne zpět do chladicí vody a část se naváže na kapičky vodní páry a po vysušení dosáhne rozměrů větších než 10 mikrometrů. Podstatné je, že v obou případech již tyto částice nepředstavují zdravotní rizika.“

„Se zavedením spalin do chladicích věží místo do komína přišli Němci v roce 1982 v elektrárně Völklingen, která sloužila jako prototyp pro řadu dalších uhelných zdrojů a díky tomuto inovativnímu řešení získala v roce 1991 mezinárodní cenu amerického časopisu Power International jako ekologicky šetrná elektrárna. Jsme pyšní na to, že v ČR aplikovala toto řešení jako první právě naše elektrárna, a stala se tak ekologickým průkopníkem. Nyní nás to těší dvojnásob, protože jsme si ověřili, že toto řešení významně snižuje dopad elektrárny na životní prostředí,“ řekl generální ředitel vlastníka elektrárny, společnosti 7EC Václav Matys.

Mohlo by vás zajímat:
TOP 10 největších těžebních bestií
VIDEO: Liebherr – vzpoura strojů
VIDEO: Uhněte z cesty, jde uhelný obr