Nejasno kolem pokut za plýtvání trvá

Elektrárna Chvaletice. Foto: Wikipedie

Od ledna měli provozovatelé hnědouhelných elektráren s nízkou účinností výroby platit pokuty. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ovšem nevydalo příslušnou vyhlášku, která stanoví hranici minimální účinnosti elektrárny a sazbu pokuty, takzvaného malusu. Napsal to deník E15.

„Zjistili jsme, že znění zákona o hospodaření s energií nám neumožňuje vyhlášku vydat. Navrhujeme proto ve spolupráci s poslanci novelu zákona. Vyhlášku vydáme ve druhém čtvrtletí. Platit by měla od července letošního roku,“ řekl deníku ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).

Hranici minimální tolerované účinnosti stanoví ministerstvo pro všechny elektrárny stejnou. Konkrétní číslo však zatím uvést nechce. Pro představu staré elektrárny ČEZ dosahovaly před modernizací účinnosti až 34 procent. Po modernizaci se zvedla k 38 procentům.

Otálení MPO s vydáním vyhlášky kritizovali energetici. Na její přípravu totiž mělo dva roky. Spolumajitel Severní energetické, která od ČEZ koupila elektrárnu Chvaletice, Jan Dienstl si loni postěžoval, že kvůli nejistotě ohledně pokut banky jeho firmě zdražily úvěrové financování elektrárny.

Opatření, které má vést ke snížení výroby v nízkoúčinných elektrárnách, a tedy i k poklesu spotřeby hnědého uhlí, podle odhadů ministerstva postihne desítky výroben elektřiny. Pokuta se nebude vztahovat na teplárny, které dosahují vysoké účinnosti díky využití odpadního tepla z výroby elektřiny. Sazbu pokuty stanoví nařízením vláda. Celková výše platby za nízkoúčinnou výrobu se bude odvíjet od množství elektřiny, kterou elektrárna nevyrobí v režimu kombinované výroby elektřiny a tepla.