Nejistota kolem limitů může stát hodně peněz

Doba čtení:2 m, 9 s

Byl to bývalý premiér a šéf ČSSD Vladimír Špidla, kdo se proslavil větou, že „zdroje tu jsou“. Socialistický fanda rozdávání veřejných peněz tím myslel, že stát vždycky vybere dost daní, aby je mohl dle libosti rozházet. Podobná situace už přes deset let panuje i v Horním Jiřetíně a Černicích, dvou severočeských obcích (Černice jsou součástí Jiřetína) ležících na masivních zásobách hnědého uhlí. V týdeníku Euro to napsal Petr Holec.

Do Horního Jiřetína a Černic podle něj permanentně tečou miliony z veřejných peněz, přestože oběma obcím hrozí zbourání, pokud se stát rozhodne prolomit těžební limity a uhlí pod nimi vytěžit. Stamiliony pak doslova zmizí ve velké černé díře. Nebo spíš hnědé.

„Prolomení těžebních limitů není primárně energetická otázka. Je to především politicko-sociální otázka, kde se bavíme o pracovních místech, o situaci v regionu postiženém strukturálními změnami,“ našlapoval kolem tématu opatrně ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). Sám dobře ví, jak vypadá PR pohroma: před časem si ji způsobil, když na sjezdu ČSSD označil živnostníky za parazity, načež se donekonečna omlouval. Teď si to nechce zopakovat. S těžebními limity je to podobné. Obce bourali kvůli uhlí především komunisté a máloco dodnes páchne horším politickým průšvihem než právě prolomení těžebních limitů.

Zelení sice už nejsou ve vládě ani v Parlamentu, oni ani ekologičtí aktivisté ale nikdy nespí. I proto Mládek nyní vytáhl novou verzi budoucnosti Horního Jiřetína; ke dvěma tradičním, tedy ke stvrzení limitů nebo naopak jejich úplnému prolomení a likvidaci obce, přidal i šetrnější scénář: limity se prolomí jen v dole Bílina, což se Jiřetína netýká, nebo i v dole ČSA (ten nyní sahá k oběma obcím), ale pouze částečně. Horní Jiřetín by tak přežil, i když ne celý.

„Nějaké domy se asi budou muset zbourat. Jiná věc je, jestli toto řešení budou chtít i těžařské firmy,“ přidal nenápadně Mládek. Další těžba na desítky let totiž pro těžaře znamená velké investice včetně velkorysých kompenzací za zbourané nemovitosti, případně kompletní přestěhování lidí, takže logicky preferují maximální těžbu.

Materiál o limitech má ministr předložit vládě do konce března, při posledním projednávání energetické koncepce se totiž vláda jako obvykle dohodla, že se o limitech radši dohodne až příště. Nikdo nechce jít do televize oznámit zbourání další obce kvůli uhlí.

Pravda ale taky je, že jen málokterá země jen tak odepíše masivní zásoby uhlí za miliardy, navíc když těžba zaměstná spoustu lidí. Ostatně kvůli uhlí se stěhují celá města i v politicky a ekologicky korektním Německu a nejen tam uhlí pomáhá mnohým k lepšímu bydlení. Český problém bohužel je, že všechny dosavadní vlády vždy zvolily nejhorší možnou variantu jak pro těžaře, tak pro město: permanentní nejistotu, podotýká Holec.