Doba čtení:1 m, 44 s
Německo plánuje postupně vyřadit z provozu uhelné a jaderné elektrárny, mezeru v dodávkách elektřiny patrně zaplní zemní plyn, informovala dnes agentura Bloomberg s odvoláním na zprávu poradenské společnosti Enappsys.
Do konce roku podle ní Berlín zavře šest zbývajících jaderných elektráren, do roku 2030 má provoz ukončit zhruba polovina uhelných elektráren. Kapacita stávajících paroplynových elektráren se bude muset zvýšit o 60 procent na 18 gigawattů, aby se tak výroba elektřiny ze zavřených elektráren kompenzovala.
Čtěte také:
Německo dá miliardy za uzavření jaderných elektráren
Brabec si zahrává s plynovou bombou
Nové paroplynové elektrárny budou nutné jako záloha slunečních a větrných elektráren, kterých kvůli dosažení klimatických cílů přibývá. Nebudou elektřinu generovat neustále, jejich výkon se bude proměňovat tak, aby doplnil výkon elektráren užívajících obnovitelné zdroje. To ovšem sníží jejich ziskovost.
„Stát by mohl mít problémy najít nezbytnou investici k rozšíření kapacity paroplynových elektráren,” napsala společnost Enappsys ve zprávě. „Tato zařízení budou nejspíš generovat příjmy během špiček poptávky, kdy obnovitelné zdroje nebudou stačit, a na vyrovnávacích trzích, pokud se objeví příležitost,” dodala.
Jedním z řešení je, že Německo zavede trh s kapacitou a producenti energie budou placeni za to, že nechají elektrárny k dispozici. Generální ředitel energetické společnosti RWE Rolf Martin Schmitz se nechal dříve v tomto roce slyšet, že je zavedení trhu s kapacitou po zářijových volbách do Spolkového sněmu nevyhnutelné.
Zužování dodávek vyžene vzhůru cenu energií, myslí si Sabrina Kernbichlerová z analytické společnosti S&P Global Platts. „Německo se do roku 2026 stane jedním z trhů s nejvyššími cenami,” konstatovala.
Vláda kancléřky Angely Merkelové schválila v půlce května ambicióznější klimatické cíle pro návrh zákona, který má o pět let uspíšit dosažení neutrality emisí skleníkových plynů. Rovnováhy mezi emisemi skleníkových plynů a jejich neutralizací chce Německo nově dosáhnout v roce 2045.
Paradoxem je, že z klimatického hlediska je plyn při započítání emisí při těžbě a přepravě srovnatelnou zátěží jako uhlí.