Doba čtení:2 m, 6 s

komentare_iuhli_800x600Bývalý šéf RWE označil německou energetickou revoluci, tzv. Energiewende, za harakiri. Jeho slova znějí ještě závažněji v okamžiku, kdy Baracka Obamu vystřídal v Bílém domě Donald Trump.

Úřad nového amerického prezidenta Donalda Trumpa vzápětí po převzetí moci odstoupil od boje proti klimatickým změnám, který razil předchůdce Barack Obama. Z internetových stránek Bílého domu zmizel i oddíl nazvaný ”změny klimatu” a Trumpovi lidé tam umístili informace o rázné změně environmentální politiky.

Čtěte také:
Německá Energiewende je harakiri
Kongres chce zrušit zákony proti uhlí

Zrušení těchto omezení výrazně pomůže pracujícím Američanům a v průběhu následujících sedmi let zvedne mzdy o více než 30 miliard dolarů (780 miliard korun),” uvedl Bílý dům v prohlášení s odkazem na opatření přijatá Obamou v boji proti globálnímu oteplování.

Oproti tomu Německá vláda si klade za cíl zvýšit podíl obnovitelných energií na pokrytí spotřeby elektrické energie z 30 procent v současné době na 45 procent do roku 2025. Přitom již dnes Německé domácnosti platí druhou nejvyšší cenu za elektřinu v Evropě, v případě průmyslu pak čtvrtou nejvyšší. Udržení nízkých cen elektřiny je přitom pro energeticky intenzivní průmyslová odvětví v Německu stěžejní. Již dnes se náklady na elektřinu pro německý průmysl pohybují okolo 26 procent nad průměrem EU. Ve srovnání s USA je rozdíl nyní blízko 150 procent. Německo má přitom na celkových emisích CO2 na světě pouze 2,5procentní podíl, Čína v roce 2015 se na světových emisích podílela 29 procenty.

Z výše uvedeného vyplývá několik poměrně třaskavých důsledků. Překotné německé kroky nebudou mít na globální snížení emisí prakticky žádný vliv, za to však udělají pořádný průvan v peněženkách obyvatel, a co se zdá být ještě hrozivějším, mohou podrazit nohy konkurenceschopnosti německého průmyslu.

Uvidíme, nakolik Trumpův energetický obrat ovlivní evropské politiky. Lze předpokládat, že vedle migrační krize může být i Energiewende terčem na zádech vlády Angely Merkelové, do kterého budou mířit kritické šípy opozice. Vedle obřích nákladů na podporu obnovitelných zdrojů je zde totiž rovněž zvyšující se závislost na ruském plynu. Ruská monopolní plynárenská společnost Gazprom zvýšila loni vývoz zemního plynu do Německa o deset procent na nový rekord 49,8 miliardy krychlových metrů. Není přitom žádným tajemstvím, že lobbistou Gazpromu je i bývalý spolkový kancléř Gerhard Schröder.

Jakým směrem se bude evropská energetika ubírat, se tak stává otázkou s velmi složitou odpovědí. Lze ale odhadnout, že do její budoucnosti bude velmi silně promlouvat politika, a to zřejmě i jinými hlasy než tomu bylo v posledních letech.

Mohlo by vás zajímat:
Na výsypce dnes přistávají letadla
Dříve měsíční krajina, dnes poklad přírody
Z dolu ve Virginii udělali golfové hřiště

Close

Generic selectors
Pouze přesná schoda
Hledat v titulcích
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
Hledat pouze v kategorii
Energetická bezpečnost
Komentáře
Rozhovor
Videa
Z domova
Zajímavosti
Ze světa