Německá ministryně chce zdražovat CO2

Německé firmy již delší dobu upozorňují na to, že jim kvůli „boji s CO2“ rostou náklady, jež snižují jejich konkurenceschopnost. Ilustrační foto: morgueFile.com

Anja Karliczeková, spolková ministryně školství a výzkumu chce zvýšit cenu za uvolněný oxid uhličitý, pokud by to vypadalo, že Německo nesplní své cíle ve snižování emisí tohoto plynu.

„V případě potřeby je třeba cenu dále zpřísnit a zároveň zmírnit sociální dopady,“ řekla spolková ministryně školství a výzkumu Anja Karliczeková (CDU) ke snaze Německa snížit svoje emise CO2 již v roce 2045. Upozornila přitom na to, že cenu vypouštěného oxidu může stát upravovat podle potřeby.

Čtěte také:
Proč je kolem plakátové kampaně proti Zeleným v Německu takový rozruch?
Němci směřují k energetické závislosti

Firmy, jež prodávají topný olej, zemní plyn, benzin a naftu, musí nyní kupovat certifikáty za 25 eur za tunu CO2 uvolněného při jejich spalování. Cenu benzinu to zvyšuje zhruba o sedm centů za litr, cenu nafty o osm centů. Ze slov ministryně je však jasné, že to zdaleka nemusí být konečné slovo. Karliczeková není se svým názorem mezi německými politiky zdaleka jediná. Radikální Zelení by přitom chtěli, aby emise v zemi klesaly ještě rychleji. A chtějí také rychle a výrazně zvednou cenu povolenek (zde).

Německé firmy přitom již delší dobu upozorňují na to, že jim kvůli „boji s CO2“ rostou náklady, jež snižují jejich konkurenceschopnost. Země má v obnovitelných zdrojích vyšší instalovaný výkon, než v těch konvenčních (zde). Jenže reálný výkon OZE stále ani zdaleka není schopen pokrýt potřebu elektřiny (zde). A to ani v rámci části jednoho dne. Současně přitom klesá ochota lidí na venkově nechat ve své blízkosti instalovat větrné elektrárny. S bilancí elektřiny z obnovitelných zdrojů nepomáhají ani přeshraniční projekty (zde). Cesta ke snižování emisí je stále dražší. I proto ministryně mluví o zmírnění sociálních dopadů. Jenže zmírnění je jen zmírnění. A vláda na něj bude muset najít peníze. Takových kompenzací ale bude potřeba stále více.

Karliczeková, která je pro ukončení vnitrostátní letecké dopravy, pokud za ni bude například železniční náhrada, také vyzvala k intenzivnímu vývoji nových technologií. „Německo bude mít z tohoto vývoje prospěch. Německé technologie na ochranu klimatu by se měly stát exportním hitem. Chci, aby se Německo stalo také srdcem technologií na ochranu klimatu,“ řekla ministryně. Jediný skutečný trh pro tyto technologie je zatím v Evropě, kde EU zavazuje členské státy k uhlíkové neutralitě do roku 2050.

Do roku 2030 mají být emise skleníkových plynů v Německu sníženy o 65 % ve srovnání s rokem 1990 a do roku 2040 nejméně o 88 %. Německo chce do roku 2045 dosáhnout klimatické neutrality, což znamená, že by se mělo vypouštět pouze tolik uhlíku, kolik ho lze pohltit v propadech uhlíku.