Méně USA, více Číny! Vrcholní němečtí politici dávají jednoznačně najevo, že nechápou, co pomohli způsobit. Ukazuje to, jak těžký bude boj o záchranu evropských ekonomik.
„Omezme energetickou závislost na USA,“citoval Bloomberg německého ministra hospodářství a klimatu Roberta Habecka (Zelení). „Elektrická mobilita je budoucnost a každý, kdo tvrdí opak, nedělá nic jiného, než že poškozuje náš průmysl,“prohlásil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu (zde) německý kancléř Olaf Scholz (SPD). Uvedená vyjádření německých vrcholných politiků z posledních dní ukazují, co čeká unii, pokud se nepodaří zásadně omezit plán Green Deal alespoň tak, jak k tomu vyzval polský premiér Donald Tusk (zde).
Robert Habeck nechce slevit z plánů na dekarbonizaci Německa i dalších států v EU a zároveň vyzývá k omezení závislosti na energetickém importu z USA. Jde o ukázkové dilema. Protože nelze splnit obé. Pokud se tedy pan ministr nechce vrátit k závislosti na Rusku, nebo rozšířit závislost na dovozu z nestabilních oblastí, nejde při zachování zbrkle rychlé dekarbonizace snížit dovoz z USA. Nebo musí obětovat modlu dekarbonizace. Protože s uhlím na tom Evropa není zdaleka tak zle, jako s plynem. O který v Habeckově prohlášení jde především.
Ale i kdyby se podařilo vozit z Kataru, Nigeru a dalších zemí vozit do evropských států víc plynu LNG, nebyl by tím problém vyřešen. Protože ona dekarbonizace nezahrnuje jen uhlí. Tak se pouze celá věc zjednodušuje. Protože zemní plyn je také fosilním palivem, jehož spalováním, těžbou a dopravou se uvolňuje oxid uhličitý, nebo ještě skleníkovější metan. Takže v útrobách bruselských úřadů už se finalizuje návrh nové taxonomie (výčtu chválených zdrojů energie), jež rázně zatočí i se zemním plynem. Jenže bez obou fosilních paliv si neumíme v energetice poradit. Leč i kdyby toho nebylo, jak omezit dovoz zkapalnělého zemního plynu LNG ze spolehlivých USA?
Kdyby pan Habeck byl ochoten či schopen uvažovat realisticky, přišel by na to, že tou cestou je zastavení dekarbonizace. A přitom by nemohl přehlédnout ani zprávy, jež má unie k dispozici nejpozději od roku 2015 (zde). Ty dokazují, že z těžby, přepravy a spálení zemního plynu je stejně emisí oxidu uhličitého, jako z uhlí. Čili celá náhrada uhlí zemním plynem nedává žádný smysl.
Podobné je to s prohlášením kancléře Scholze o tom, že kdo nepodporuje elektromobilitu, poškozuje unii. Prosperitu evropských automobilek zařízlo totiž unijní tažení proti oxidu uhličitému. Nikoli kritici direktivního přechodu na elektromobily. Tím, že se unie rozhodla zrušit jiná auta, než ta elektrická, zbavila evropské automobilky hlavního trumfu. A zároveň je uvrhla do neřešitelné závislosti na dovozu z Číny. Což je podstatně méně důvěryhodný partner, než USA. Jenže Čína v podstatě ovládá celý výrobní řetězec, na jehož konci jsou baterie pro elektroauta.
V důsledku to celé znamená, že oba politici trvají na tom, že státy v unii mají být na dovozu závislé a ještě závislejší. Protože kdyby se naplnil záměr mít v EU jen elektrická auta, nepředstavitelně by se zvýšila spotřeba elektřiny. Což by jen v tuzemsku znamenalo potřebu elektrického výkonu sedmi nových temelínských bloků (zde). Jenže ten výkon by mohl, dle Roberta Habecka, být jen z OZE (z valné většiny z Číny), či ještě nějakou dobu z permanentně dováženého LNG. A tou elektřinou by se plnily baterie, jež si bez dovozu z Číny nedokážeme vyrobit v ani trochu potřebném množství.