Doba čtení:1 m, 59 s
Kvůli válce na Ukrajině chce Berlín dovážet více uhlí z kolumbijského dolu El Cerrejón. Největší povrchový uhelný důl v Latinské Americe má kvůli nedostatečným ekologickým a lidskoprávním standardům přezdívku „Monstrum“.
Důl El Cerrejón, největší povrchový uhelný důl v Latinské Americe a jeden z největších dolů na světě, se rozkládá na ploše 69 000 hektarů, což je plocha o velikosti 100 fotbalových hřišť. Ročně se zde vytěží 30 milionů tun uhlí. Důl vlastní švýcarská společnost Glencore.
Pokud německý kancléř Olaf Scholz dosáhne svého, „monstrum“ se bude stále více starat o to, aby Němci příští zimu nemuseli mrznout. Na začátku dubna kancléř zavolal svému kolumbijskému protějšku Ivanu Duquemu, Německo totiž potřebuje náhradu, aby se rychle stalo nezávislým na ruském uhlí, napsal server msn.com.
Kolumbijské uhelné doly mají ale kontroverzní pověst. Na jedné straně nabízejí spoustu pracovních míst. Tisíce lidí pracují v povrchových dolech v regionu, který jinak nenabízí téměř žádné pracovní příležitosti a kde každý druhý člověk žije pod hranicí chudoby.
Jejich pracovní podmínky jsou však terčem kritiky. „Lidé, kteří jsou tam zaměstnaní, pracují dvanáct hodin v kuse, od šesti ráno do šesti večer na ranní směně nebo od šesti večer do šesti ráno na noční směně, skoro nespí. Kvůli tomu a všemu prachu onemocní. Jedná se o maximální využití. Pokud požadují odstupné z důvodu nemoci, musí se o něj soudit, nikdy nepřichází od samotné společnosti,“ uvedla aktivista Dulcy Cotesová.
Poradce pro lidská práva v Kolumbii z biskupské humanitární agentury Misereor Stefan Ofteringer už „monstrum“ viděl na vlastní oči, před několika lety byl na okraji dolu. „Zaprvé je tu obrovská zkáza. Dále je tu obrovské znečištění jemným prachem způsobené těžbou i dopravou. A otřesy země a hluk z každodenního odstřelu. Německý povrchový důl Garzweiler je ve srovnání s ním jako mateřská školka,“ popsal podmínky v kolumbijském dole.
Misereor je jednou ze 160 organizací z 30 zemí, které začátkem května vyzvaly Scholze a Duqueho kampaní „Život místo uhlí“, aby dali od uhlí z El Cerrejónu ruce pryč raději dnes než zítra. A trvat na tom, aby byla konečně dodržována lidská práva a ekologické normy.