Nová vláda Německa přebírá otěže ekonomiky v nelehké situaci. Mimo jiné kvůli složité energetické situaci, do níž se ale země dostala sama svou politikou. Odstavením jádra a sázkou na kombinaci obnovitelných zdrojů a ruského plynu udělalo Německo geopolitickou chybu.
Po havárii v japonské elektrárně Fukušima v roce 2011 se německá kancléřka Angela Merkelová rozhodla uzavřít jaderné elektrárny v zemi. Po dně Baltského moře začal v témže roce z Ruska do Německa proudit zemní plyn plynovodem Nord Stream 1 s kapacitou 55 miliard metrů krychlových ročně. To byl počátek dnešních problémů.
„Svou roli sehrála politika bývalé kancléřky Merkelové, ale důvodů krize je více. Varovné signály politici nevnímali tak jasně, aby je to vedlo k přehodnocení obchodního modelu založeného na levné energii. Rozhodnutí o postupném odstavení jaderné energetiky a dlouhodobé spoléhání na ruský plyn bylo také součástí širší strategie transformace energetiky směrem k obnovitelným zdrojům,“ uvedl pro SZ Byznys vedoucí oddělení komunikace Česko-německé obchodní a průmyslové komory Christian Rühmkorf.
„Největší chybou Německa byl částečně odchod od jaderné energetiky a hlavně tempo, které Němci zvolili. Hned na počátku odstavili skoro polovinu výkonu svých jaderných elektráren a pak do roku 2023 zbytek. Za chybu Angely Merkel považuji v obecné rovině i to, že energetiku učinila politickou hračkou nejen ve své zemi, ale i celé EU. To je neslučitelné,“ vysvětlil český energetický odborník Michal Šnobr pro SZ Byznys.
Podle studie, kterou pro Bavorský svaz průmyslu vypracovala výzkumná společnost Prognos AG, stojí nyní elektřina průmyslové uživatele v Německu v průměru 5 korun za kilowatthodinu. V USA a Číně, kde se nachází mnoho konkurentů německých společností, jsou tyto náklady ekvivalentní 2,1 koruny. Dlouho budovaná závislost Německa na ruském plynu tak dopadá i na konkurenceschopnost tamních firem.
„Energetická strategie, která vedla k vysoké závislosti na ruském plynu, se zpětně ukázala jako problematická, protože nepočítala s geopolitickými riziky. V tom spočívá chyba napříč politickým spektrem Německa. Zároveň je však třeba si uvědomit, že tato strategie byla v dané době ekonomicky výhodná. Současná situace ukazuje, že diverzifikace energetických zdrojů měla proběhnout dříve,“ zdůraznil Rühmkorf.
„Byla to geopolitická chyba zvláště po varování, které přišlo po anexi Krymu. Jenže potrubní plyn byl levný a logisticky nejjednodušší variantou. K už rozjeté změně energetické politiky Německa nebyla alternativa,“ upozornil Šnobr
„Německá ekonomika je pod tlakem z více stran. Na tamní podniky dopadají vysoké ceny energií a náročné regulatorní prostředí obzvlášť ve srovnání s USA a Čínou. Možná obchodní válka dopadá na exportně orientované ekonomiky nejvíce. Z hlediska podílu zahraničního obchodu na HDP má Evropa výrazně vyšší podíl než Spojené státy. Z tohoto pohledu má Německo hodně co ztratit,“ vysvětlil hlavní ekonom Patria.cz Jan Bureš.
V globálně nepříznivém ovzduší pro vývoz vykazují problémy už i německé tradiční firmy. Stálice průmyslu sousední země, který tvoří zhruba čtvrtinu tamního HDP, propouští. Mezi nimi například Bosch, který v listopadu roku 2024 oznámil škrty pěti tisíc zaměstnanců nebo automobilka Volkswagen, která hodlá v následujících pěti letech zrušit 35 tisíc pracovních míst.