Když v druhém prosincovém týdnu roku 2024 náhle vystřelila cena elektřiny na spotovém trhu v Německu na 936 eur za megawatthodinu, nejen tamní energetiky zachvátila nervozita. Průměrná cena za celý rok byla totiž 79 eur a v živé paměti ještě bylo, že podobných extrémů cena dosahovala v průběhu energetické krize o dva roky dříve.
Výkyv se podle hn.cz navíc rychle přelil i do okolních zemí. V Česku se cena dostala na 846, v Rakousku na 850 a v Nizozemsku na 873 eur. Německý antimonopolní úřad Bundeskartellamt proto prověřoval, zda během kritického období někdo nemanipuloval s trhem a záměrně nevyšponoval cenu na burzách výrazně výše, než bylo nutné. Stejné podezření měl i tuzemský operátor trhu OTE. Takový vliv by mohl mít třeba provozovatel flexibilní, typicky uhelné či plynové elektrárny, který by i v čase vysoké poptávky nechal zdroj vypnutý a situaci záměrně vyostřil. Ušlou příležitost vypnuté elektrárny by mu pak vysoce nahradily příjmy z výroby jiného zdroje, který by v takové chvíli vyráběl extrémně draze.
Bundeskartellamt ve své nově zveřejněné zprávě o tržní síle dospěl k závěru, že k ničemu takovému nedošlo. Veškerý dostupný výkon jel naplno. Za extrémní ceny mohla takzvaná Dunkelflaute, tedy období zataženého bezvětří, kdy větrné a solární parky nevyráběly, a vysokou zimní spotřebu tak nebylo čím pokrýt.
Trojice německých energetických společností posílila v nedávném období své postavení natolik, že by cenami v Německu, a tedy i sousedních zemích v kritických časech Dunkelflaute manipulovat skutečně mohla. Vedle RWE a EnBW mezi ně patří i skupina LEAG českého miliardáře Daniela Křetínského. „Naše analýzy jasně ukazují, že tržní síla předních výrobců elektřiny v Německu, tedy RWE, LEAG a EnBW, výrazně narostla,“ prohlásil prezident německého antimonopolního úřadu Andreas Mundt. Úřad se při svém šetření zaměřil na období od května 2024 do dubna 2025. Právě na jaře loňského roku totiž definitivně ukončilo provoz několik neekologických a dříve již jednou odstavených elektráren, které vláda v Berlíně na přechodnou dobu povolala v roce 2022 zpět do služby. Šlo o reakci na energetickou krizi vyvolanou útokem Ruska na Ukrajinu.
Zajímavostí je, že jako první se tehdy vrátila z rezervy černouhelná elektrárna Mehrum, kterou rovněž vlastní Křetínského EPH. Za její dřívější odstavení už přitom získal holding od německého státu odškodnění. Přesná suma nebyla zveřejněna, německá média však spekulovala o více než 100 milionech eur. Dnes výroba v Mehrumu už definitivně skončila a aktuálně probíhá demolice elektrárny. Nicméně právě odstavení Mehrumu a dalších fosilních, ale flexibilních bloků o výkonu 1,9 gigawattu vedlo ke skokovému úbytků zdrojů, které jsou schopné období Dunkelflaute vykrývat. O to více posílilo postavení zbývajících takových elektráren, mezi které patří uhelné a plynové zdroje LEAG. „Pokud řiditelné elektrárny odejdou z trhu, má to přímý dopad na hospodářskou soutěž a tržní sílu. Vzhledem k celkovému nedostatku kapacit se zbývající elektrárny častěji stávají nepostradatelnými pro pokrytí poptávky,“ vysvětlil Mundt. Podle antimonopolního úřadu mohou ovlivňovat trh s elektřinou i hráči s výrazně nižší tržním podílem, než je obvyklé v jiných odvětvích. Za hraniční limit označil úřad pět procent hodin v roce. Pokud je tedy výrobce nepostradatelný pro pokrytí poptávky po elektřině během více než 438 hodin ročně, má dominantní postavení. Zřetelně tuto hranici překračuje RWE a také LEAG.
EnBW, která mimo jiné vlastní 41,4procentní podíl v Pražské energetice (PRE), se limitu blíží, ale nepřekračuje ho. Ve zprávě za předchozí období přitom Bundeskartellamt nepředpokládal, že by LEAG a EnBW mohly dominantního postavení dosáhnout. Ještě více než trojice energetik jsou však pro Německo aktuálně důležité importy ze zahraničí. Poptávku po elektřině bylo možné během posuzovaného období pokrýt během 23,2 procenta hodin jen díky dovozům. V předchozím období to přitom bylo jen 9,4 procenta. Dominantním dovozcem je především jaderná Francie, v menší míře také Česko.
Úřad přitom nepředpokládá, že by se v dohledné době mohlo něco změnit. „Naředění“ trhu mohou přinést baterie, především však nové plynové elektrárny. Jejich výstavbu Německo plánuje, uvedení do provozu se však očekává až za několik let. Německý stát se chystá vypsat na výstavbu řiditelných zdrojů výběrová řízení. Aby postavení dominantních energetických hráčů ještě více neposílilo, doporučuje antimonopolní úřad účast jednotlivých společností v soutěžích omezovat. Větší konkurence na trhu s elektřinou povede totiž podle Mundta i k nižším cenám.