Doba čtení:1 m, 33 s
Aby Německo mohlo přejít na vodík, potřebuje postavit 9700 kilometrů vodíkových páteřních plynovodů. Náklady se odhadují na 20 miliard euro, tedy zhruba půl bilionu korun.
Za 20 miliard euro má v Německu vzniknout páteřní síť vodíkových plynovodů. Jejich výstupní kapacita má být 270 terawatthodin (zde). Asi 60 procent z toho vznikne úpravou stávajících sítí pro zemní plyn. Kolik bude třeba investovat do elektrolyzérů, jež mají vodík z občasných zdrojů energie (OZE) produkovat, ani kolik na jejich pohon bude potřeba postavit na baltském a severomořském pobřeží větrníků, spolkový ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení), neřekl. A lze se důvodně domnívat, že to ani říct nemohl, protože to zatím nikdo ani netuší. Nicméně spolkový ministr ví, že v roce 2030 bude poptávka po vodíku v rozmezí 95 až 130 terawatthodin.
Uvedených 9700 kilometrů ovšem zdaleka nezahrnuje rozvod vodíku do každé obce, ani do každé domácnosti. Pokud se má dostat vodík ke každému spotřebiči, budou celkové náklady samozřejmě vyšší. Podstatně. O kolik asi nikdo neví. Nebo možná tuší, ale raději mlčí.
Konečně dobrý příklad z Německa a Rakouska
Páteřní síť má zaplatit soukromý sektor. A na své peníze bude čekat dlouho. Protože poplatky za provoz sítě se mají podle představy spolkové vlády rozložit na „delší“ časové období. „Síťové poplatky pro uživatele vodíku by měly být zpočátku omezeny, aby nebyl ohrožen politicky požadovaný nárůst vodíku,“ napsal k tomu deník Neue Osnabrücker Zeitung. Kdo bude platit rozvod vodíku do obcí a domácností zatím není na pořadu dne.
List až na konci svého článku zmiňuje zcela zásadní informaci. Informaci, která ukazuje, jak přemýšlí němečtí vůdci. „Dlouhodobě se předpokládá, že Německo si 30 až 50 procent své potřeby vodíku vyrobí samo a zbytek se pak bude muset dovážet.“
Před rokem však Německo tvrdilo, že vodík si dokáže vyrábět samo. Že právě do něj bude ukládat své přebytky elektřiny z OZE. Jak se zdá, tak už to neplatí.