Doba čtení:1 m, 46 s
Německý průmysl chce dosáhnout klimatických cílů co nejrychleji, kvůli příliš vysokým cenám energií ve srovnání s ostatními evropskými státy se však obává ztráty konkurenceschopnosti a zániku. Na klimatické konferenci Svazu německého průmyslu (BDI) to prohlásil šéf svazu Siegfried Russwurm.
Spolkový ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck zástupce průmyslu ujistil, že dostupné ceny elektrické energie jsou i jeho cílem, protože ochrana klimatu jde prý ruku v ruce s hospodářskou prosperitou.
„Ochrana klimatu se podaří jen tehdy, pokud ji bude doprovázet hospodářská prosperita,“ řekl Habeck. „Elektřinu potřebují všichni. A v mém největším zájmu je, aby ceny elektřiny šly dolů. O tom mě nemusíte přesvědčovat,“ poznamenal. Dodal také, že z přechodu vysoce průmyslového Německa na bezuhlíkové hospodářství se musí stát vzor úspěchu.
Němci jsou alergičtí na sousloví energetická přeměna
O nezbytnosti ekologicky šetrného průmyslu je přesvědčen i Russwurm. „Nutnost rozhodného boje proti klimatickým změnám není třeba zpochybňovat,“ řekl. „Cílů, které jsme si pro dekarbonizaci stanovili, chce německý průmysl dosáhnout raději rychle než pomalu. Ale jedno nechceme, a to zánik kvůli ztrátě konkurenceschopnosti,“ dodal.
Mnohé podniky v Německu podle Russwurma bojují o přežití kvůli vysokým cenám energií. Jako řešení proto navrhuje snížit daň z elektřiny na minimum povolené Evropskou unií a snížit síťové poplatky pro všechny spotřebitele. „To by byla velká úleva,“ řekl.
V Německu nyní jako ochrana před prudkými změnami cen energií platí do konce letošního roku brzda, kterou je možné prodloužit do konce dubna nadcházejícího roku. Prodloužení platnosti cenových limitů podporuje nejen Habeck, ale také ministr financí Christian Lindner. Berlín na toto téma už vyjednává s Evropskou komisí (EK).
Habeck a také spolkový kancléř Olaf Scholz opakovaně zdůrazňují, že zárukou dostupných cen elektřiny je přechod z fosilních paliv na obnovitelné zdroje. Do roku 2030 chce proto Německo získávat 80 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů, mimo jiné i z větrných a solárních elektráren. V loňském roce to bylo 46 procent a pro letošní rok Habeck očekává překonání hranice 50 procent.