Peníze z několika programů ministerstva průmyslu a obchodu určené hlavně na snížení spotřeby energie v průmyslu nebo snížení energetické náročnosti státních budov nepomohly splnit stanovený cíl. Podpora měla na celkovou spotřebu energie v průmyslu a ve službách jen zanedbatelný vliv.
Podle iRozhlas to uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad k výsledkům kontroly peněz, které resort vynaložil na zvyšování energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů. Nejvyšší kontrolní úřad prověřil celkem 26,4 miliardy korun. Zjišťoval, zda peníze ministerstvo vynaložilo účelně a v souladu s předpisy. Šlo o peníze vyplacené v letech 2018 až 2025 a 16 jejich příjemců. U čtyř z nich zjistil úřad porušení za celkem 2,7 milionu korun a podal kvůli tomu trestní oznámení.
Proto také mohl svůj kontrolní závěr zveřejnit až později, když mu to letos v dubnu dovolily orgány činné v trestním řízení. Šlo hlavně o projekty na snížení energetické náročnosti budov. Jeden z příjemců měl například vybudovat dvě fotovoltaické elektrárny – postavil jednu, ale vyúčtoval obě.
Například podpora z programu ministerstva Úspory energie, která měla snížit energetickou náročnost podnikatelského sektoru, měla podle zjištění kontrolorů jen zanedbatelný vliv na spotřebu energie v průmyslu i ve službách. Šlo o 13,9 miliardy korun, které k 20. květnu 2025 přinesly úsporu jen jednoho procenta konečné čisté spotřeby energie. O podporu navíc nebyl podle kontrolního úřadu velký zájem.
Další podpora, tentokrát z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 2021–2027, představovala 5,1 miliardy korun. Jejím cílem bylo zvýšit instalovaný výkon z obnovitelných zdrojů energie. „Do doby ukončení kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu v květnu 2025 podpořené projekty nepřinesly žádnou novou kapacitu výroby energie z obnovitelných zdrojů,“ informuje úřad.
Také dotace z Národního plánu obnovy zaměřené na snížení spotřeby energie u budov ve vlastnictví státu podle kontrolorů očekávané snížení spotřeby nepřinesou. Hlavním důvodem je nízký zájem o tyto dotace. Z přidělených 2,9 miliardy korun se po třech letech podařilo vyčerpat 268 milionů. Mezi důvody nízkého zájmu patřilo podle kontrolorů nevhodné nastavení podmínek podpory, například krátký čas na realizaci projektů, nebo nedostatek peněz úřadů na investice, vysoká inflace a růst stavebních nákladů.