Norský plyn je drahý a zásoby poměrně malé

Těžba zemního plynu v Norsku je vzhledem k mimořádně drsným povětrnostním podmínkám extrémně nákladná. Proto Norové plyn prodávají do EU velmi draze, což jim často vytýkají někteří unijní politici. Foto: norskpetroleum.no

Evropská unie při hledání náhrady za ruský zemní plyn hodně sází na Norsko. Problém je v tom, že odhadované zásoby norských nalezišť se pohybují jen kolem 2300 miliard kubíků, což zemi v globálním měřítku řadí až na šestnácté místo.

Norsko loni dodalo do EU poprvé v historii více této suroviny než Rusko. Například Německo dovezlo z Norska až 33 procent své spotřeby, naopak dodávky z Ruska klesly na 22 procent z předloňských více než 52 procent, napsal server Lidovky.cz.

Norsko se snaží aktuální situaci maximálně využít. Norské ministerstvo energetiky vydalo 25 společnostem 47 nových povolení na těžbu plynu a ropy v různých pobřežních lokalitách.  Celkem 29 nalezišť se nachází v Severním moři, 16 v Norském moři a dva v Barentsově moři za polárním kruhem.

Gazela napojila Česko na kontroverzní Nord Stream

Jedná se o lokality, které sice leží nesrovnatelně blíže k hlavním evropským spotřebitelům než americké či katarské naleziště, avšak těžba na těchto místech je vzhledem k mimořádně drsným povětrnostním podmínkám extrémně nákladná. Proto Norové plyn prodávají do EU velmi draze, což jim často vytýkají někteří unijní politici. Norské zásoby navíc nejsou tak velké, aby se země mohla stát klíčovým dodavatelem pro Evropu na mnoho let.

Více než dvě třetiny všech zásob zemního plynu na Zemi kontrolují dva státy, kde aktuálně vládnou autoritářské režimy: Írán (34 tisíc miliard kubíků) a Rusko (33 tisíc miliard). Na třetím místě je Katar (26 tisíc miliard), na čtvrtém Saúdská Arábie (7 tisíc miliard), na pátém a šestém jsou Spojené arabské emiráty a USA (shodně kolem 6 tisíc miliard).