Norský ropný fond pokračuje v boji proti uhlí

statfjordajarvin1982_compressed

Nad etickou politikou norského fondu se ale vznáší velký stín pochybností. Není totiž žádným tajemstvím, že Norsko při svém boji proti uhlí sleduje i ekonomické zájmy. Foto: wikipedia.org

Vládní penzijní fond Norska (takzvaný ropný fond), největší samostatný fond podobného typu na světě, rozhodl na základě takzvaného uhelného kritéria o vyloučení dalších 15 společností.

Norský ropný fond, jehož tržní hodnota se aktuálně pohybuje kolem 7,6 bilionů norských korun (asi 22,5 bilionů českých korun), pokračuje ve vylučování uhelných společností. Centrální banka Norska vyloučila před Vánoci dalších 15 společností a u 11 dalších společností zahájila prověřování podmínek pro vyčlenění na základě uvedeného uhelného kritéria. Celkem bylo letos z fondu vyloučeno již 59 uhelných společností, uvedl server oenergetice.cz.

Čtěte také:
Norská (eko)logika
Norský fond vyloučil uhelné společnosti

První kolo vylučování společností na základě takzvaného uhelného kritéria, které je namířeno proti energetickým a uhelným společnostem, jejichž aktivity jsou z více než 30 procent založeny na energetickém uhlí nebo jejichž tržby jsou z více než 30 procent generovány z energetického uhlí, proběhlo v dubnu letošního roku. Před koncem roku přišlo další vylučování. Celkově již letos centrální banka Norska vyloučila z norského ropného fondu 59 společností a uvedla, že v roce 2017 budou následovat další.

Fond se stal za dobu své existence jedním z největších investorů na světě, v současnosti vlastní 1 procento všech obchodovatelných akcií na světě. V roce 2004 byla vytvořena Etická komise fondu, která poskytuje analýzy a doporučení, které společnosti splňují tyto požadavky a které již ne, a tudíž by do nich dále nemělo být investováno. Zohledňuje přitom problémy jako je korupce, porušování lidských práv, zneužívání dětské práce, výroba zbraní a munice, zpracování tabáku nebo neodpovědnou environmentální politiku společnosti. V souvislosti s ochranou životního prostředí, vod a mořských zdrojů, je majetek fondu investován, pouze pokud cíl investice splňuje podmínky zohledňující ochranu životního prostředí, redukci emisí a principy udržitelného rozvoje.

Norské pokrytectví

Nad etickou politikou norského fondu se ale vznáší velký stín pochybností. Není totiž žádným tajemstvím, že Norsko při svém boji proti uhlí sleduje i ekonomické zájmy. Země je totiž významným producentem ropy a zemního plynu a přesvědčuje evropské státy, aby tyto produkty od Norů kupovaly. Ústy ředitele norského sdružení ropy a zemního plynu a bývalého ministra financí Schjøtta-Pedersena argumentují tím, že jejich plyn je čistší než uhlí, což pomůže Evropě snížit emise skleníkových plynů.

Je však jasné, že případná realizace plánu by pro Norsko znamenala nevídané ekonomické benefity a navíc by se evropské země staly do jisté míry na Norsku a jeho zdrojích závislými.

Ekologická hlediska, která Norové tak bedlivě sledují u jiných států, přitom paradoxně zdaleka tolik neřeší u sebe doma. Norsko totiž hodlá rozšířit těžbu v některých z nejrizikovějších a ekologicky nejcitlivějších oblastí. Nedávno došlo k vydání 56 nových licencí k tomu, aby 36 podniků mohlo prozkoumat možné zdroje komodit v oblasti kolem lofotských ostrovů. Ostrovy jsou přitom domovem jedné z největších populací tresky obecné.

Norsko se tím dostalo pod palbu kritiky ekologů, kteří vládu obviňují z pokrytectví a popírání dohody z Paříže. Norsko má v úmyslu snížit emise o 30 procent do roku 2020 a o 40 procent do roku 2030. Nicméně se jedná o jednu z mála evropských zemí, která od roku 1990 emise zvýšila. Státní úřad statistiky SSB uvedl, že norský ropný průmysl vytvářel 27 procent veškerých emisí uhlíku v Norsku a v roce 2013 se roční emise z produkce ropy a plynu oproti roku 1990 zvýšila o 91 procent.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Nejlepší podzemní sklápěčka na světě
Mobil ušitý horníkům na míru
VIDEO: Čínský titán na 16 kolech