Doba čtení:2 m, 20 s
Česká vláda odsunula schvalování tří zásadních „klimatických“ dokumentů, aby je lépe prozkoumala (zde). Pro svůj další postup by se mohla inspirovat na Novém Zélandu. Tamní vláda totiž klimatické cíle jednoduše odložila.
Nový Zéland odsouvá klimatické cíle, protože jeho ekonomická situace to vyžaduje (zde). Ohlášený posun je o pět let, z roku 2030 na 2035. Podle ministra pro klima Simona Wattse chce vláda klimatické cíle splnit, ale bude to dělat jinak, než předchozí levicové vlády. Podle ministra nesmí podpora zelených technologií ohrozit ekonomiku státu. Vláda, mimo jiné, obnoví těžbu ropy a zemního plynu. Proč? Protože chce snížit závislost na dovozu uhlí a snížit ceny elektřiny.
Přestože je to v prostoru EU nepředstavitelné (ostatně je to nepředstavitelné i pro zelenou scénu Nového Zélandu), je to jediná realistická cesta. Jednoduše proto, že jen bohatá společnost si může dovolit starat se o něco takového, jako je klima. Chudé státy na to nemají prostředky. Ty se musí starat o to, aby jejich obyvatelé vůbec měli co jíst a čím svítit.
Což je však informace, již zeleně uvažují, systematicky odmítají brát v úvahu. Svědčí o tom i výrok ředitelky organizace Forest and Bird Nicoly Tokiové, kterou citoval web Hrot.cz. „Jedná se o ohrožení prosperity budoucích generací Novozélanďanů,“ kritizovala vládní posun termínu.
Co budeme zakazovat? Co povolíme? Nikdo neví
Ve skutečnosti však prosperitu budoucích generací Novozélanďanů ohrožují vysoké ceny energií a politika zeleného diktátu. Čímž se vracíme do České republiky a k současné vládě. Ta schvalování „klimatických“ dokumentů, vycházejících z unijního souboru opatření Fit for 55, prozatím odložila (jde o Státní energetickou koncepci, Národní klimaticko-energetický plán, Politiku ochrany klimatu). Oficiálně proto, že nechce dopustit negativní dopady na lidi. Ve skutečnosti spíš proto, že se obává toho, že si tím sama podřízne větev pro budoucí volby. Protože obecné zdražení, které jejich schválení v důsledku přinese, bude už tak nepříjemné a zároveň praktickými přínosy neobhajitelné, že jej voliči jen tak nezapomenou.
Jak je nutné se v takovém případě zachovat, ukazuje nová vláda Nového Zélandu. Odložit zelené cíle ruinující ekonomiku alespoň o pět let. A udělat to už s tím, že za pět let se ty cíle odloží znovu. A znovu. Tak dlouho, dokud si to situace lidí i firem bude vyžadovat. To samozřejmě současně neznamená rezignovat na ochranu přírody. Jen to, že „klimatická“ opatření nesmí likvidovat ekonomiku a musí dávat smysl. Což se o těch současných nedá říct ani trochu.
Můžeme to říct i jinak. Na to, abychom se pokoušeli zachovat současné klima, si musíme nejdřív vydělat. Protože na dluh a za cenu chudoby si to dovolit nemůžeme. Bez ohledu na to, zda taková snaha vůbec může být úspěšná. Kromě toho by měly vlády připustit i veřejnou diskuzi o tom, zda náhodou není výhodnější, investovat do adaptace na změny klimatu. To totiž, na rozdíl od snah zabránit jeho vývoji, přinese efekt zaručeně.