Doba čtení:2 m, 28 s
Ekologičtí aktivisté se snaží konec těžby uhlí co nejvíc uspíšit. Obce v okolí uhelných lomů se na něj ale naopak netěší. Je pro ně totiž zdrojem životně důležitých příjmů.
Obce Mariánské Radčice a Braňany leží na dohled lomu Bílina, kde těží uhlí Severočeské doly (SD) ze skupiny ČEZ. Těžba jim nevadí, naopak.
„S šachtou vycházíme dobře, jednání jsou férová,“ uvedl pro Mostecký deník Jaroslav Sikora, který je tu už 12. rokem starostou za sdružení Svobodné volby Mariánské Radčice.
Že si lidé z Radčic s těžaři rozumí, není náhoda. Historicky jde o hornickou vesnici. Valná část místních se měla velmi dobře díky práci na hlubinném dolu Kohinoor. Když ho roku 2002 zavřeli, přišla velká vlna nezaměstnanosti. Až postupně lidé našli práci v menších fabrikách v regionu, v chemičce v Záluží – a také na dole Bílina.
Že je důl tak blízko, tu dnes skoro ani nevnímají. Monotónní hluk nepřetržité těžby se nedá srovnávat s tím, když člověk bydlí ve městě u silnice. Prach z dolu se vesnici vyhýbá. Případné problémy těžaři s obcemi aktivně řeší. O tom, že se k vesnici, u níž těží, nechovají nijak macešsky, svědčí i ochranná opatření. A to včetně náhradní výsadby, lesních pásů nebo zelené protihlukové stěny. Severočeské doly v obci také postavily volnočasový areál se sportovištěm, malou nádrží a bistrem, podporují i kulturu. Každoroční dobrovolný příspěvek v jednotkách milionů dostávají Radčice od SD podobně jako ostatní obce v okolí dolu a používají ho také na revitalizaci obecního majetku. Jakmile navíc těžaři najedou na žílu v bývalých Libkovicích na katastru obce, musí vsi poskytnout podíl z vytěženého nerostu.
V budoucnu po odchodu těžařů nadstandardní příjmy zmizí. Co pak? „Budeme prostě jako každá druhá obec žít jen z rozpočtového určení daní,“ shrnuje starosta.
Na těžaře si nestěžují ani v Braňanech o kus dál. „Když máme jakýkoli problém, zavoláme a řeší se to,“ řekl Petr Škanta z KSČM, který obec vede 9. rokem.
Samotný katastr obce těžba jen „líže“, přesto příjem obce po konci těžby klesne. Doly sem, i když by nemusely, posílají každoroční příspěvek, který obec využívá na sport, kulturu a revitalizace. Částka se podobně jako v Radčicích pohybuje v jednotkách milionů. Představuje pro obec značnou vzpruhu, jinak by prý musela řešit existenční potíže. Hodně financí spotřebuje zejména údržba obecních bytovek pro stovky lidí. Doly, ale i ČEZ nad rámec podpory obci přispívají také ještě místní škole na poznávací zájezdy, školu v přírodě. A jejich loga jsou i na dvou hřištích. V Braňanech se nerozpakují říct, že konec těžby vyhlížejí s obavou. Ačkoli nějaké peníze v rezervě mají, vědí, že můžou být rychle pryč. I Braňany může potkat osud obcí bez privilegia dobývacího prostoru za humny, které žijí jen z rozpočtového určení daní a některé se i zadlužují. Vesnici hrozí i nezaměstnanost, když nejspíš kolem stovky lidí v dolech pracuje a další podnikají v subdodávkách.