Objevil ArcelorMittal svatý grál?

Zajímavá zpráva o plánech ArcelorMittal na zužitkování odpadního CO₂ na výrobu etanolu přinesla spekulace o vyřešení skleníkového efektu. Zatím však opatrně s hodnocením takových možností, je to ale další příklad alternativy k mechanickému růstu využívání tzv. obnovitelných zdrojů.

Mezinárodní ocelářský koncern ArcelorMittal plánuje zavést ve své belgické továrně v Gentu výrobu etanolu z odpadního CO₂. Přesněji řečeno bioetanolu, tedy jednoho druhu biopaliva, a pro svůj produkt má již i obchodní název, a to „Steelanol“. Tato informace vzbudila zaslouženou pozornost, neboť příkladů průmyslového zpracování CO₂ je zatím málo.

Čtěte také:
Emise prachu z tepláren loni meziročně klesly o pětinu
Kotle nechává kontrolovat jen polovina lidí

Samotná technologie je postavena na biologickém procesu – fermentaci. Využívá se zde schopností anaerobních bakterií žít v podmínkách bez vzdušného kyslíku a syntetizovat organické látky z oxidu uhličitého a dalších plynů rozpuštěných ve vodě. Jde o velmi staré formy života z dob, kdy na Zemi nebyl atmosférický kyslík. Bakterie přežívají v současnosti dále, například v okolí podmořských výronů sopečných plynů.

Oxid uhličitý, odpadní plyn při výrobě železa ve vysokých pecích, bude ArcelorMittal nejprve zachytávat a rozpouštět ve vodě. Potom následuje fermentace v bio-reaktoru a čištění bioetanolu a pak jeho vlastní technické využití. Schématický průběh výroby je zachycen v obr.č.1 dále.

Produkce bioetanolu bude probíhat v komerčním reaktoru vyvinutém firmou LanzaTech. Roční objem výroby je plánován na 65 tis. tun bioetanolu, přičemž na jednu tunu bioetanolu se využijí dvě tuny CO₂.

Reakcí na tyto zprávy s sebou přinesly různé spekulace, od konce elektromobilů a perspektivy biopaliv po vyřešení hrozeb skleníkového jevu. Na hodnocení takových efektů je ale příliš brzy, protože jde zatím stále jen o pionýrská řešení. I technologií na zpracování CO₂ ve jménu ochrany klimatu, ať již cestou záchytu nebo přeměny na jinou látku, je vícero a těžko nyní říci, která v budoucnu převládne.

V každém případě, každý takový pokus ukazuje alternativní cestu vůči přímočarému mechanickému zvyšování objemu využití obnovitelných zdrojů. Navíc tato cesta by mohla být řešením pro „špinavé“ technologie, kde se nelze emisí tak snadno zbavit.

Uvedený příklad ArcelorMittal, pokud bylo možno usoudit, není postaven na dotacích, což je velké plus. Měl by být proto ekonomicky více konkurenceschopný něž některé technologie využití obnovitelných zdrojů a v podmínkách rovné soutěže by mohl uspět lépe.

Obr.č.1:

Obr.č.2: Prostor staveniště pro novou výrobu bioetanolu v belgickém závodě ArcelorMittal.

Mohlo by vás zajímat:
TOP 10 nejsevernějších dolů na světě
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
Služební auto obra Koloděje