Doba čtení:2 m, 14 s
Zemní plyn byl dlouho pokládán za vhodné přechodové palivo mezi uhlím a bezuhlíkovou energetikou, protože při jeho spalování vznikají jen asi poloviční emise oproti uhlí. Při těžbě a transportu ale plyn uniká do atmosféry. A jeho největší složka metan je látka s velmi silným skleníkovým efektem.
Vědecké studie z nedávné doby ale přinesly znepokojující závěry, že unikající plyn, tedy zejména metan, může v atmosféře natolik zvýšit skleníkový efekt, že se smaže domnělá úspora v emisích oxidu uhličitého, napsal server Českého rozhlasu plus.
Čtěte také:
Co dostáváme za drahou elektřinu?
Emise z energetiky klesají, z dopravy naopak rostou
„Zemní plyn je skutečně mnohem horší, než by se zdálo ze stechiometrie, protože je to v podstatě metan. Při spalování vzniká ve srovnání s uhlím asi polovina emisí CO2. Ale při těžbě, dopravě a skladování dochází k docela velkým únikům. A metan má osmdesát až devadesátkrát vyšší skleníkový efekt než oxid uhličitý,“ vysvětluje Milan Smrž z organizace Eurosolar.
Názor na plyn jako takzvané přechodové palivo se podle Smrže začal měnit až nedávno právě z důvodu, že odborníci nevěděli o rozsahu úniků při těžbě nebo přepravě plynu. První důkazy se objevily až před několika lety díky satelitním pozorování.
Podle organizace Climate Council je také problém v tom, že investice do plynové infrastruktury se už nejspíš nevyplatí a sektor obnovitelných zdrojů nabízí víc pracovních příležitostí než fosilní průmysl. Kritici zemního plynu upozorňují ještě na další aspekt, a to politický.
Plyn se totiž těží zejména v zemích, které mají zároveň ložiska ropy. Z pohledu Evropy jsou v tomto nejdůležitějším partnerem Rusko, USA a blízkovýchodní státy. A dokud bude Evropa závislá na plynu, bude závislá i na vztazích s těmito zeměmi.
Překvapivá podpora od ekologických aktivistů
Ve světle těchto argumentů je překvapivé, že plyn nachází zastání u některých ekologických aktivistů. „Zemní plyn má samozřejmě své výhody z hlediska ochrany ovzduší a snižování klasického znečištění. Dokázal například zlikvidovat londýnský smog. A vždy se vědělo, že jsou s jeho spalováním spojené emise skleníkových plynů,“ říká Karel Polanecký z Hnutí Duha.
Podle Polaneckého ale hraje plynu do karet fakt, že kapacity plynových elektráren a zejména tepláren lze navýšit poměrně rychle. A pokud chceme úspěšně dosahovat klimatických cílů, nemáme prý kromě plynu příliš mnoho možností.
Odpůrci plynu jako přechodového paliva naopak tvrdí, že rizika spojená s těžbou a transportem lze dnes snížit pomocí obnovitelných zdrojů. Milan Smrž například věří, že bychom mohli díky přebytkové energii ze slunce a větru lokálně vyrábět syntetický metan. Tím by se do atmosféry nedostával plyn z ložisek pod zemí a navíc by se snížily úniky spojené s transportem.