Odpůrci úložiště kritizují ministerstvo

Obyvatelé vytipovaných obcí si úložiště v okolí svých domovů nepřejí a dlouhodobě protestují. Foto: www.nechcemeuloziste.cz

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) neakceptovalo téměř žádné připomínky obcí, které si vyžádalo v rámci příprav zákona o zapojení obcí do výběru lokality pro budoucí hlubinné úložiště radioaktivního odpadu. Uvedla to Platforma proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 32 obcí a měst a 15 spolků, které postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují.

Skutečně efektivní může být zapojení obcí a veřejnosti jen tehdy, pokud mohou ovlivnit, zda v dané lokalitě vůbec bude proces pokračovat. To lze zajistit jedině uložením povinnosti správě úložišť vyžádat si před zahájením konkrétního řízení souhlas dotčených obcí. Předložený návrh věcného záměru také musí posílit zapojení veřejnosti, protože dnes dělá z občanů obcí prakticky pouhé statisty při povolovacích řízeních,” uvedla platforma.

Čtěte také:
Obce se naštvaly kvůli jadernému úložišti
Vznikne československé jaderné úložiště?

V polovině listopadu se na MPO poprvé sešla nově ustanovená skupina odborníků, která má pomoci k zúžení počtu možných lokalit pro plánované hlubinné úložiště radioaktivních odpadů v ČR. Poradní panel expertů vznikl letos v září z podnětu Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).

Členy sedmičlenné skupiny jsou vedoucí úseku přípravy hlubinného úložiště SÚRAO Lukáš Vondrovic, Tomáš Rosendorf z oddělení radioaktivních odpadů MPO, Petr Špaček z Ústavu fyziky Země Masarykovy univerzity v Brně, vedoucí Centra experimentální geotechniky stavební fakulty ČVUT v Praze Jaroslav Pacovský, vedoucí odboru přírodních zdrojů Státního ústavu radiační ochrany Aleš Froňka, ředitel odboru geologie ministerstva životního prostředí Martin Holý a představitel nominovaný lokalitami – Matěj Machek z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Platforma uvedla, že pokud by pokračovalo ignorování zájmů dotčených obcí při přípravě zákona, pak by obce musely zvážit, zda mají zapojením do tohoto panelu vytvářet dojem otevřeného a férového postupu.

Poradní panel expertů vymyslel ředitel SÚRAO Jan Prachař. A až na jednoho člena panelu, tak všechny ostatní jmenoval on. Ani panel neřeší práva obcí a považuji ho za diskriminační vůči lidem, kteří bydlí v lokalitách. Nesouhlasím se zněním jeho statutu,” uvedl Petr Klásek, starosta Chanovic na Klatovsku a mluvčí platformy.

Výběr možné lokality pro hlubinné úložiště jaderného odpadu v ČR se táhne několik let. Rada SÚRAO na konci letošního ledna opět nerozhodla o snížení počtu vytipovaných míst pro úložiště z devíti na čtyři. Předseda rady a náměstek MPO René Neděla tehdy uvedl, že rada chce mimo jiné počkat na geofyzikální data, jež mají být k dispozici příští rok.

Mezi zvažované lokality pro hlubinné úložiště patří Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren – Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

Mohlo by vás zajímat:
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
Parkovací asistent bude i pro důlní obry
Prašnost v lomu snižuje i mlžná stěna