Doba čtení:2 m, 0 s
Šest měst a obcí u Horažďovic a město Horažďovice zaslaly dopis ministryni průmyslu Martě Novákové (za ANO), žádají ji, aby jejich lokalitu Březový potok vyřadila z výběru pro zvažované hlubinné úložiště jaderného odpadu v ČR.
Všem obcím chybí od počátku zákonná práva, jasná a závazná pravidla celého procesu a smysl nenávratného způsobu ukládání jaderného odpadu, řekl starosta Petr Klásek, jeden z hlavních organizátorů protestů proti postupu státu.
Čtěte také:
Nováková: Výstavbu jádra zaplatí spotřebitelé
BIS varovala Babiše před Rosatomem
Dopis podepsali starostové obcí Chanovice, Kvášňovice, Maňovice, Olšany, Pačejov, Velký Bor a město Horažďovice, jejichž zastupitelstva i obyvatelé v referendech od roku 2003 s úložištěm nesouhlasí, podobně jako s průzkumy a výzkumy na svých katastrech. Podle Kláska dopisem ministryni reagují na lednový požadavek ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) zapojit obce více do dalšího postupu prací směřujících k výběru lokality a zřídit „občanské kontrolní komise“.
Stát koncem ledna znovu odložil rozhodnutí o snížení počtu uvažovaných míst v ČR z devíti na čtyři. Na nesystematický postup státu doplácí podle Kláska všech 17 dotčených obcí v lokalitě. „Bohužel jsem po 17 letech dospěl k názoru, že řada odpovědných lidí zaměstnaných ve státních institucích ani nechce reálně problém vyřešit. Energetický účet má stálý příjem a je velký, tak proč ho nevyužívat na spoustu zbytečných úkonů,“ uvedl Klásek. Podle něj obce ztratily důvěru v SÚRAO, jímž se cítí manipulovány. „Proto se s vedením SÚRAO už nechceme setkávat,“ řekl.
„Lidé jsou naštvaní. Pořád máme problémy s tím, když se někdo rozhoduje, zda má koupit nemovitost a něco budovat. Tuto nedořešenou věc cítí jako nebezpečí,“ uvedl Klásek.
„Stále se ptám – musí být realizováno jen toto jediné prosazované nenávratné ukládání (jaderného odpadu), bez možnosti jiného řešení našimi potomky? V naší republice jsou chráněny stovky živočichů. Proč by nemohl být zákonem chráněn silně ohrožený druh ‚venkovský člověk‘?“ uvedl Klásek.
Úložiště, které by v hloubce půl kilometru zabralo asi 300 hektarů a na povrchu 19 hektarů, má pojmout tisíce tun vyhořelého paliva. Má vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout asi 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů v elektrárnách.
Mohlo by vás zajímat:
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
Parkovací asistent bude i pro důlní obry
Prašnost v lomu snižuje i mlžná stěna