Německo spektakulárně před 30 000 diváky odstřelilo dvě obří chladící věže své kdysi největší jaderné elektrárny v zemi, když poslední tři byly v různých částech Německa odstaveny z provozu v dubnu 2023. Ještě týž rok se stalo Německo po mnoha desetiletích dovozcem elektřiny, takže ideologicky podmíněná likvidace kdysi kvetoucí německé jaderné energetiky zvýšila cenu elektřiny i pro Česko.
Když se tedy zelenou ideologií a politikou strany Zelených ovlivnění Němci zbavili emisně nejčistšího zdroje energie, jádra, současně chtěli vsadit na stále větší instalovanou kapacitu elektráren na zemní plyn. Měli v plánu 20 GW, jejich síťová agentura hovoří o nutnosti 35,5 GW, aby v době, kdy slunce nesvítí a vítr nefouká a 180 GW v OZE nic neprodukuje, nezkolabovala německá elektroenergetika. Do plánu Merzovy vlády ale nyní hodila vidle Evropská komise a povolí státní podporu (instalační dotace i kapacitní platby) maximálně na 12 GW v nových plynových elektrárnách.
ResInvest vsadil v Německu a Nizozemsku na další uhelné elektrárny
Němci tak musí zpomalit své plány na odchod od stigmatizovaného uhlí a budou muset opět spoléhat na import elektřiny z okolních zemí, jimž se nelíbí export cenové nákazy vysokými německými cenami elektřiny. A tak vláda v Berlíně chce nadále dotovat elektřinu ale i tak s cenou, která drtí německý průmysl (český na tom je jen o trochu lépe s nižšími personálními náklady). Stále v Berlíně ani v Bruselu nechápou, že budování duální energetiky dotované v obou větvích navíc s obrovskými náklady na posílení sítě a její správy kvůli milionům nestabilních mikrozdrojů je samotnou podstatou problému bezpečné, stabilní a cenově dostupné elektřiny, nikoli jejím řešením.
Výsledek této dekarbonizační politiky po 25 letech: německá elektroenergetika za posledních 12 měsíců do září 2025 má uhlíkovou intenzitu produkce elektřiny 283 gramů CO₂eq/kWh, kdežto dominantně jaderná Francie 19 gramů.