Doba čtení:2 m, 9 s
Obce v okolí Dolu Frenštát v Beskydech chtějí, aby mohly v budoucnu využívat jeho areál. Starostové také žádají, aby byly jejich obce zahrnuty do oblastí poškozených hornickou činností. ČTK to sdělil Jiří Novotný, starosta Trojanovic na Novojičínsku, v jejichž katastru se Důl Frenštát nachází.
Důl Frenštát vznikl v katastru obce Trojanovice v 80. letech minulého století, černé uhlí se v něm ale nikdy netěžilo. V nejbližších letech by měl být zlikvidován, okolní samosprávy a spolky o to usilují léta. Státní podnik Diamo, který důl převzal v lednu od těžební společnosti OKD, minulý týden sdělil, že dvě jámy dolu by se měly začít zasypávat příští rok na podzim a v roce 2023 by měla přijít na řadu demolice nepotřebných staveb v areálu.
Čtěte také:
Beneš: Spotřeba elektřiny šla nahoru
Nový blok Dukovan získal povolení od Drábové
Obce byly vyzvány, aby do 14 dnů předaly projekty a vize, co s areálem dolu a dalším dotčeným územím zamýšlejí. Termín je podle starostů šibeniční, ale jsou připraveni to zvládnout. Novotný, který je také předsedou Sdružení měst a obcí na ochranu beskydského regionu, uvedl, že obce mají jasné představy o tom, kam chtějí region po odstranění důlní zátěže posunout.
„Chceme například vytvořit příležitosti pro inovativní řešení místních firem ve spojení s univerzitami. Cílem je v budoucnu vytvářet udržitelné projekty a produkty s vysokou přidanou hodnotou. K tomu ale potřebujeme, abychom mohli plně využívat bývalý areál Dolu Frenštát,“ uvedl Novotný.
Jako zásadní obce v okolí dolu vidí zařazení do oblastí poškozených hornickou činností. Mohly by tak dosáhnout na prostředky vyčleněné pro transformaci území po hornické činnosti.
„U nás se sice netěžilo, ale je třeba si uvědomit, že kvůli šachtě byl zbourán historický Frenštát pod Radhoštěm, a neoddiskutovatelnou pravdou je, že jsme díky značným omezením vyplývajícím z naší polohy v největším dobývacím prostoru v ČR byli výrazně omezováni v mnoha ohledech více jak 30 let,“ uvedl frenštátský místostarosta Jiří Unruh.
Obce podle něj neměly například možnost nakupovat státní pozemky bez toho, aby se musely ptát těžaře. „Občané v rámci svých stavebních činností museli vynakládat podstatně více finančních prostředků pro zajištění pevnějších odolnějších základů domů a ostatních staveb. Celý náš region byl zkrátka do nedávna výrazně blokován v rozvoji a předurčen k těžbě,“ uvedl Unruh.
Starostka Tiché Michaela Štefková uvedla, že obce také požadují, aby krajská společnost MSID, která již dlouhou dobu pomáhá Karvinsku, byla krajem pověřena pomáhat také jižní části hornického regionu Moravskoslezského kraje.